Key4betterlife

Když se řekne prevence, většina z nás si vybaví asi tak: praktik, zubař, gynekolog a „někdy od určitého věku mamograf“. 😅

Jenže těch věcí, které máme v Česku hrazené z veřejného zdravotního pojištění, je podstatně víc. A od roku 2026 se navíc několik zásadních pravidel změnilo.

📍 Screening rakoviny tlustého střeva nově začíná už ve 45 letech.

📍 U praktika se výrazně rozšířila laboratorní prevence (lipidogram, ledviny, kardio ukazatele).

📍 Běží programy časného záchytu rakoviny prostaty, plic, výdutě břišní aorty, osteoporózy nebo demence.

A pak jsou naopak nemoci, u kterých žádný plošný screening nemáme. Typický příklad je rakovina slinivky.

Což vyvolává celkem logickou otázku:

Když dokážeme hledat rakovinu prsu, děložního hrdla nebo tlustého střeva u lidí bez jakýchkoliv příznaků, proč neumíme totéž u slinivky?

Tenhle příspěvek berte jako takový rozcestník. V dalších postech si postupně rozebereme jednotlivé screeningy – co skutečně umí zachytit, kde mají limity a proč některé preventivní testy dávají obrovský smysl, zatímco jiné by u zdravých lidí napáchaly víc škody než užitku.

A mezitím upřímně: kdy jste byli naposledy na preventivní prohlídce vy? 😅 Chodíte, nebo vás děsí, že by něco našli?

📚 Zdroje: NZIP (Národní zdravotnický informační portál), Národní screeningové centrum, VZP ČR, Vyhláška o preventivních prohlídkách (aktualizováno pro rok 2026).

Nemusíte každý den převrátit život vzhůru nohama. Většinou úplně stačí udělat jednu malou věc a pak ji zítra udělat znovu a pak znovu a znovu. 😊

Protože výsledky obvykle nevznikají z jednoho dokonalého dne, ale z hromady docela obyčejných dní, kdy jsme udělali alespoň něco.😉

Malý krok.
Pravidelně.
A dostatek času. 🙏🏻🌱

Jak to mate vy?

Taková malá připomínka, že naše vlastní hlava umí být občas pěkný sabotér. 😅

Ne všechno se samozřejmě dá zvládnout jen silou pozitivního myšlení. Ale když se předem přesvědčíme, že něco nejde, většinou tomu ani nedáme pořádnou šanci.

Tak co? Zkusíme to přestat předem vzdávat? 🙃🙏🏻

PS: nejste v tom sami, fakt že ne… máme to tak občas všichni! 😇

Debata o dani ze slazených nápojů se často smrskne na dva slogany: „cukr je jed“ a „stát nemá lidem mluvit do života“.

Ani jeden nevysvětluje, co se po zavedení takové daně skutečně mění.

Nejsilnější důkazy nejsou o rychlém poklesu obezity celé země. Jsou o vyšší ceně, nižším prodeji a hlavně o změnách receptur.

Když sazba roste s množstvím cukru, výrobce má přímý důvod cukr ubrat. Ve Spojeném království klesl prodejně vážený obsah cukru v nealkoholických nápojích přibližně ze 4,4 na 2,9 gramu na 100 mililitrů.

Vážně ale musíme brát také námitku spravedlnosti. Pokud domácnost nákup nezmění, daň zatíží nízký příjem relativně více. Současně právě nízkopříjmové skupiny v některých zemích omezily nákupy nejvíce. Proto rozhoduje dostupnost vody, použití veřejných peněz a průběžné vyhodnocování dopadů.

Náš závěr: dobře navržená daň podle obsahu cukru může být užitečnou součástí prevence. Není zákazem limonády a nenahrazuje kvalitní školní jídlo, pohyb ani prevenci zubního kazu.

Jste pro, proti, nebo u vás rozhoduje konkrétní provedení?

Jak vypadá den, který tě neničí (i když sedíš)?

Tvůj den nemusí být perfektní. Jen o kousek lepší. Nejde o to splnit ultimátní checklist ideálního dne.
Jde o dlouhodobý trend, konzistentnost v maličkostech.

Ulož si tenhle karusel a zkus si podle něj nastavit zítřek.
Ne všechno najednou, stačí 1–2 věci. Důležité je začít.

Sluneční brýle nejsou cool, když ti rozbijou spánek, náladu i energii.🥸

Většina lidí je nosí úplně zbytečně. A platí za to roztřískaným cirkadiánním rytmem.

Přes oči tělo zjišťuje, kolik je hodin.
Když mu hodiny zatemníš, rozladíš melatonin, serotonin i dopamin.
Výsledek? Únava, podrážděnost, rozhozený spánek i trávení.

Brýle blokují biologické signály.
Kšilt nebo stín? Nechávají světlo pracovat.

Začni ráno bez brejlí. Dovol světlu tě nastartovat.
Chceš víc energie, lepší náladu a kvalitní spánek? Tak se přestaň bát světla.

Proč tak moc lačníme po cukru?🍭

Heeeej... hodíme to na přírodu, ona to tak chtěla. Jsme na to vlastně tak trochu naprogramovaní, protože sladké je bezpečné.

Ale dřív to bylo maličko jinak, že... cukrátka nerostou na stromech a lízátka nemusíme vyhrabávat ze země....

Máš nějaké kokíno, na kterém si ujíždíš?🧁
Nebo je pro tebe sladká chuť naprosto postradatelná? Posdílej s námi své cukrátkové stavy :)

Člověk se u regálu rozhoduje sám. Podmínky jeho volby ale vznikají mnohem dřív.

Prvním dílem nové série Zdraví v souvislostech otevíráme otázku, jak se osobní odpovědnost skládá s cenou, nabídkou, marketingem a veřejnými pravidly.

Každý z nás rozhoduje, co koupí a sní. Nevybíráme si však z nekonečné a neutrální nabídky. Ještě před nákupem vzniklo složení výrobků, velikost balení, cena, akce, umístění v obchodě, reklama i informace na obalu.

Domácnosti navíc nemají stejný rozpočet, množství času, dostupnost obchodů, možnosti skladování ani vybavení pro přípravu jídla. Stejné doporučení proto nemusí být pro každého stejně proveditelné.

Co z toho plyne?

Rada „vybírejte lépe“ sama o sobě není strategií veřejného zdraví. Informace jsou důležité, ale nevyrovnají rozdíly v ceně, čase, dostupnosti ani působení marketingu.

Co z toho neplyne?

Že stát má lidem určovat, co mají jíst. Ani že je automatickým řešením konkrétní daň, zákaz nebo dotace. Každé opatření musíme hodnotit zvlášť podle jeho účinku, nákladů a dopadů na různé skupiny lidí.

Osobní odpovědnost a odpovědnost výrobců, obchodníků a veřejných institucí se nevylučují. Každý rozhoduje o jiné části prostředí.

Co při běžném nákupu nejvíc ovlivňuje vás? Cena, chuť, čas, dostupnost, reklama, zvyk, nebo něco jiného?

Když několik měsíců pořádně neprší, žádná mez, mokřad ani zdravější půda nám déšť nevyrobí.

A právě proto je debata o suchu často zbytečně zmatená. Jedna otázka je, proč sucho vznikne. Druhá, jak dobře je na něj naše krajina připravená.

Letos je první část poměrně jasná. Do srpna spadlo v Česku výrazně méně srážek než obvykle, za sebou máme mimořádně suchou zimu a nejsušší jaro od roku 1961. Jenže pak přijde další otázka:
Když konečně zaprší, co se s tou vodou stane?

Kolik jí dokáže půda přijmout?
Jak rychle odteče?
Kam jsme ji v minulosti záměrně odváděli?
A co dnes můžeme dělat jinak?

Českou krajinu jsme desítky let upravovali podle potřeb své doby. Odvodňovali jsme půdu, napřimovali toky, scelovali pozemky. Část těch zásahů měla velmi racionální důvod. Podmínky se ale mění. A pokud chceme mluvit o suchu vážně, nestačí hledat jednoho viníka. Potřebujeme řešit zároveň klima, půdu, zemědělství, vodní toky, krajinu i vodohospodářskou infrastrukturu.

Protože počasí řídit neumíme.
Ale připravenost krajiny ovlivnit můžeme.

V carouselu vysvětluju, co dnes o suchu v Česku skutečně víme a kde už začínají řešení.

Na toto téma ještě natočíme video na youtube, kde budeme vysvětlovat základní pojmy a budeme se tomuto tématu věnovat podrobněji, protože nám přijde extrémně důležité.

Zdroje: ČHMÚ, MŽP, MZe, VÚMOP a Státní pozemkový úřad.

Ledviny jsou super! Dělají mrtě práce a často o nich ani nevíme.⚙️

Je ale fajn se o ně taky trochu starat. Mimochodem ten okrasný tukový prstenec, který máš nad prdelí, je má chránit. Pokud je ale moc velký a okrasný, pro ledviny to lepší ochrana rozhodně není.👎

Co děláš pro své ledviny ty?
Dostal jsi někdy vynadáno, že máš vysoký kreatinin i přes to, že jsi sportovec?
Co nejraději piješ?
Poděl se s námi o své ledvinové kam... zážitky :)