OS TOK

ČMKOS: Snížit schodek rozpočtu lze o 150 miliard. I bez poškozování zaměstnanců
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 389 miliard korun. Upozorňujeme, že při nápravě veřejných financí je potřeba hledat řešení nejen na výdajové, ale také na příjmové straně, a proto navrhujeme konkrétní opatření.

10 opatření ČMKOS v 1. etapě:
1️⃣ Obnovit EET
+20 až 25 mld. Kč
2️⃣ Vrátit sociální pojištění zaměstnavatelů u zkrácených úvazků na původní úroveň
+5 mld. Kč
3️⃣ Vrátit hranici paušální daně a povinné registrace k DPH na 1 mil. Kč
+20 mld. Kč
4️⃣ Zastavit prodloužení mimořádných zrychlených odpisů
+6 až 7 mld. Kč
5️⃣ Nepřistoupit k prominutí sociálního pojištění u pracujících důchodců
+4 až 5 mld. Kč
6️⃣ Zrušit tzv. Loss Carryback
až +30 mld. Kč
7️⃣ Zrušit daňové osvobození státních dluhopisů
+2 mld. Kč
8️⃣ Zrušit tzv. stravenkový paušál
až +20 mld. Kč
9️⃣ Znovu zavést daň z převodu nemovitostí, dědickou a darovací daň se spodním limitem
+25 až 30 mld. Kč
🔟 Aktivněji postupovat proti zneužívání transferových cen
min. +10 mld. Kč
CELKEM: 142–154 MILIARD KČ
To je podle našich propočtů potenciál první etapy.

Ve druhé etapě navrhujeme další opatření, například zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob o čtyři procentní body a zásadní omezení možností daňové optimalizace mimo zaměstnaneckou oblast. Potenciál této etapy odhadujeme na nejméně 50 miliard Kč.

Veřejné finance lze napravovat i na příjmové straně. Ne pouze škrty a opatřeními, která dopadají na zaměstnance a veřejné služby.

👟 Také obouváte BOTASKY?

💬 Tohle slovo u nás zlidovělo a stalo se synonymem pro sportovní obuv, tenisky i kecky. V podstatě skoro všem šněrovacím sportovním či vycházkovým botám u nás tak někdo může říkat.

🏭 Přitom je za tímto slovem jedna konkrétní firma založená v roce 1949 ve Skutči.

🧐 Kde se tedy název "botasky" vzal?

👍 Sledujte nás pro další příběhy z historie textilu, módy a kůže. Zlaté české ručičky toho měly a stále mají hodně co nabídnout!

‼️ Valí se na nás jeden asociální zákon za druhým. Včera jsme se s Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ozvali - a mělo to smysl. Podařilo se nám společně zabránit, aby přes vládu prošel návrh na obnovení karenční doby. To by fakticky znamenalo, že přijdete o 3 dny placené nemocenské. Dárek pro zaměstnavatele v hodnotě 9 miliard z vašich kapes.

⚠️ Mělo se smysl proti nápadu ministra Šťastného (Motoristé) vystoupit hned v zárodku. I to je naše role - varovat proti rizikům, ozvat se proti nim a určit témata, o kterých se bude zítra psát v novinách.

❌ Karenční doba však bohužel není jediné ohrožení, které se dotýká i našich odborářů v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu. Stále nám hrozí legalizace švarcsystému, který povede k tomu, že vaše pracovní smlouvy budou v ohrožení. A vláda zatím stále trvá na tom, že sníží podporu v prvních měsících nezaměstnanosti, ačkoliv si všichni platíme už dva roky vyšší nemocenské pojištění.

⭕️ V boji za práva zaměstnanců jsme ale na politické scéně skoro osamoceni. Proto musíme stát v odborech při sobě a hledat další, kteří se k nám přidají. Složitou situaci dnes projednávalo i předsednictvo našeho odborového svazu.

❤️ Vážíme si vaší podpory, kolegové a kolegyně! Nejste v tom sami!

‼️ Až 90 % současného švarcsystému chce vláda legalizovat. Ukazuje to nová studie PAQ Research. Nejenže to znamená legalizaci miliardových daňových úniků, ale především to představuje obrovské riziko pro zaměstnance.

‼️ O to větší riziko pro zaměstnance v našem sektoru, který patří bohužel k těm nejhůře placeným. Zaměstnanci s nejnižšími mzdami budou k převádění na IČO nejnáchylnější.

‼️ Pokud redefinice závislé práce - samotného jádra zákonné ochrany zaměstnanců v zákoníku práce - projde, brzy může nastat doba, v níž vás zaměstnavatelé začnou tlačit, abyste vypověděli zaměstnanecké smlouvy a začali pracovat na IČO: bez dovolené, nemocenské, ošetřovačky, BOZP, výpovědní lhůty a odstupného, ale i bez jistoty, že vám bude zítra nějaká práce přidělená.

‼️ Právě teď je nutné se semknout v odborech. Tomuhle se můžeme ubránit jen kolektivně, když budeme všichni táhnout za jeden provaz a jakýmkoliv pokusům o převádění zaměstnanců do falešného podnikání budeme čelit všichni dohromady.

👑 Co mají společného afričtí panovníci, nigerijští politici a český Broumov? Luxusní látku, která se už po desetiletí vyrábí právě na severovýchodě Čech a kterou tkají i naši odboráři! 😍

Bavlněný brokát z textilky VEBA se v západní Africe stal symbolem elegance a společenského postavení. V Nigérii, Senegalu, Mali nebo Pobřeží slonoviny se z něj šijí slavnostní kaftany, agbády a další tradiční oděvy. Ty nejkvalitnější látky se předávají jako reprezentační dary emírům, guvernérům, ministrům i hlavám států. 🎁

🧵 Celý příběh přitom začíná v Broumově. Tradice tamní textilní výroby sahá hluboko do historie a první mechanická tkalcovna byla otevřena už v roce 1856. Samotná VEBA vznikla v roce 1949 spojením několika místních textilních závodů a v 70. letech vybudovala v Olivětíně největší žakárskou tkalcovnu v tehdejším Československu.

Do západní Afriky začaly broumovské tkaniny mířit už ve druhé polovině 20. století. Zásadní úspěch přišel po roce 2004, kdy se VEBA začala na africký trh cíleně zaměřovat. Její návrháři vytvářeli vzory podle místních tradic a vkusu, zatímco čeští textiláci zdokonalovali speciální vazby a úpravy, které dávají brokátu jeho typický lesk, pevnost a vzhled. ✨

Látka vzniká z jemné egyptské bavlny. V Broumově projde návrhem, tkaním, barvením a konečnou úpravou. V Africe ji potom místní krejčí promění v oděvy určené pro svatby, náboženské slavnosti a další významné události. Česká práce se tak stala součástí africké oděvní kultury.

🏭 VEBA během své historie přežila válku, znárodnění, proměnu na akciovou společnost i vážnou hospodářskou krizi. Přesto v Broumově vyrábí dodnes. A na vzniku těchto světově proslulých látek se podílejí také členové Odborového svazu TOK.

Český textil má příběhy, které sahají mnohem dál, než bychom čekali. Někdy až do afrických paláců. Tak nás sledujte pro další příběhy z TOKu času! 🌍🇨🇿

👉 Slyšeli jste už někdy o africkém brokátu z Broumova?

🏛️ Dnes v Praze zasedá Rada Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). Předseda OS TOK Ondřej Habart se jejího jednání účastní v době, kdy vláda připravuje několik změn, které mohou zvlášť tvrdě zasáhnout zaměstnance v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu.

Jedním z hlavních témat je možné znovuzavedení karenční doby. Zaměstnanec by během prvních dnů pracovní neschopnosti zůstal bez náhrady mzdy. V našem odvětví přitom mnoho lidí pracuje ve směnách, nemůže využít práci z domova a sick days rozhodně nejsou běžným standardem. Kvůli nižším mzdám navíc řada domácností nemá rezervu, která by výpadek několika pracovních dnů bez problémů pokryla.

⚠️ Nemocný člověk by tak dostal na výběr mezi ztrátou části příjmu a příchodem do práce. V továrně nebo dílně může jeden zaměstnanec s infekcí nakazit další členy směny a narušit celý provoz. Krátkodobá úspora zaměstnavatele se potom snadno promění ve větší počet nemocných, nižší výkon a delší výpadky výroby.

Rada ČMKOS se zabývá také vládním návrhem na snížení podpory v nezaměstnanosti. Textilní a oděvní výroba je dlouhodobě vystavena silnému tlaku levného dovozu, vysokých nákladů a přesouvání výroby. Pokud člověk po letech práce přijde o místo, zvlášť v regionu s omezenou nabídkou zaměstnání, potřebuje čas a dostatečné zabezpečení pro nalezení nové práce nebo rekvalifikaci. Snížení podpory by přeneslo další důsledky hospodářských problémů přímo na propuštěné zaměstnance a jejich rodiny.

Součástí jednání je také návrh státního rozpočtu na rok 2027, vývoj inflace, mezd a platů a zkušenosti odborových svazů z kolektivního vyjednávání. Pro OS TOK zůstává prioritou růst mezd, ochrana pracovních míst a zachování základních jistot zaměstnanců.

Lidé, kteří celý život poctivě pracují, nemají platit za nemoc ani za problémy podniků a celé ekonomiky. OS TOK bude společně s ČMKOS prosazovat, aby připravované změny neproběhly na jejich účet.

🧦 Co mají společného silonky a kontaktní čočky? Víc, než byste čekali. Za oběma totiž najdeme jméno českého chemika Wichterleho.

Když nacisté v roce 1939 uzavřeli české vysoké školy, Otto Wichterle nastoupil do výzkumného ústavu Baťových závodů ve Zlíně. Se svými spolupracovníky Jiřím Procházkou a Aloisem Novotným tam vyvinul vlastní československou technologii výroby polyamidu 6 a jeho zpracování na textilní vlákno. 🧪🧵

Nový materiál se měl původně jmenovat WINOP – podle počátečních písmen příjmení Wichterle, Novotný a Procházka. Nakonec ale dostal mnohem známější jméno: SILON.

Průmyslová výroba ale začala až po válce - v roce 1950 v Plané nad Lužnicí. Ze silonu se vyráběly punčochy, spodní prádlo, oděvy, struny i rybářské vlasce. Silonové punčochy se staly symbolem moderní módy a samotné slovo „silonky“ u nás zlidovělo.

Za podobnými úspěchy vždy stály celé týmy lidí. Vědci a laboranti dokázali materiál vyvinout, ale teprve technologové, seřizovači, přadleny, pletařky, mechanici a další zaměstnanci jej proměnili ve výrobky pro miliony domácností. 👩‍🔬👨‍🏭

Český textilní průmysl po generace spojoval vědu, řemeslo a poctivou lidskou práci. Právě tyto příběhy stojí za připomínání. Máme být na co hrdí. 🇨🇿

👉 Sledujte nás pro další příběhy ze světa textilu, kůže a módy!

🧵 Česká textilní výroba má jedinečnou tradici. A také mnohá světová „nej“, o kterých možná nevíte. Tušili jste třeba, že Čechy byly svého času velmocí ve výrobě fezů? 🌍

🔴 Ano, to jsou ty turecké a arabské klobouky bez krempy, s třásní, nejčastěji červené, které dodnes můžete vidět třeba na dovolených, když se jdete projít po tržnici.

🏭 Tyto tradiční blízkovýchodní pokrývky hlavy na export vyráběla strakonická továrna založená bratry Fürthovými na počátku 19. století. V roce 1873 fabrika ročně vyprodukovala neuvěřitelných 1 200 000 kusů!

🧶 Fezy byly přitom jen začátek. Strakonický textilní průmysl později vyráběl čepice, barety, oděvní látky, krimplen nebo technické textilie a jeho stopu najdeme dokonce v interiérech automobilů.

❤️ A ve Strakonicích se vyrábí dodnes! Firma TONAK a.s. Nový Jičín produkuje klobouky a pletené módní doplňky. A pracují v ní i naši odboráři a odborářky. Jsme pyšní na jejich práci – navazují na staleté tradice českého textilního a oděvního průmyslu.

🧵 Tímhle příběhem začínáme naši cestu historií českého textilu, oděvnictví a obuvnictví. Tak nás sledujte na naší výpravě proti proudu TOKu času a pošlete příběh šikovných českých rukou dál sdílením příspěvku! 🔁🇨🇿

🚫 Debata o zrušení proplácení prvních tří dnů pracovní neschopnosti se musí utnout hned v začátku.

Zaměstnanci nemají být trestáni za to, že onemocní. Nemoc si člověk neplánuje a už vůbec by kvůli ní neměl stát před volbou, jestli zůstane doma a přijde o část výplaty, nebo půjde nemocný do práce. 🤒

Právě v textilním, oděvním a kožedělném průmyslu by návrat karenční doby tvrdě dopadl na lidi s nižšími příjmy. Pro domácnost, která počítá každou tisícikorunu, mohou tři neproplacené směny znamenat citelný zásah do rozpočtu. 💸

A co se stane potom?

➡️ Lidé budou častěji chodit do práce nemocní.
➡️ Nákaza se bude šířit mezi další kolegy.
➡️ Nemocný a unavený člověk u výrobního stroje představuje vyšší bezpečnostní riziko.
➡️ Zaměstnanci budou nemoc řešit dovolenou, která má přitom sloužit k odpočinku.

Proto říkáme jasně: žádný návrat karenční doby. ✊

Když lékař rozhodne, že člověk není schopný práce, má mít od prvního dne zajištěnou náhradu příjmu. Zdraví zaměstnanců nesmí být položkou, na které se bude šetřit.

Souhlasíte? Sdílejte!

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS)