MUDRstart

🤏 Přestože se tenkému střevu říká menší ze dvou střev, je ve skutečnosti čtyřikrát delší než průměrná výška dospělého člověka. Kdyby nebylo zkroucené, nevešlo by se vůbec do břišní dutiny.

☕ Chrání káva mozek (nejen před "únavou")? Věda to naznačuje.

Stále častěji se dnes objevují studie, které kávě přisuzují potenciální pozitivní benefity vůči zdraví. Pomineme-li relativně krajní situace lidí se srdečními problémy, kterým káva objektivně může uškodit, u běžného konzumenta se v minulosti např. podařilo vystopovat spojitost konzumace kávy a vyšším věkem dožití, přičemž data přímo indikovala, že čím více kávy člověk vypije, tím vyššího věk v průměru získá.

Korelace mezi konzumací nějaké potraviny a zmírněním nějaké choroby samozřejmě vždy platí za ošidné zjištění – může totiž mít různé vysvětlení. Pár měsíců nazpět se třeba ukázalo, že Číňané konzumující vajíčko denně, se dožívají vyššího věku. Roli můžou hrát specifické látky přítomné ve vajíčku – ale také prostá skutečnost, že lidé, kteří si vajíčko denně dovolit nemůžou, jsou nejspíše velmi chudí a tak bohužel není překvapivá jejich vyšší mortalita…

Studie se však namísto čisté korelace zaměřila i na možné kauzální vysvětlení – a to je velmi zajímavé. Studovala totiž potenciální vliv sloučenin tři typů kávy (slabě pražené, silně pražené, pražené bez kofeinu) mmj. proti amyloidům beta a tau proteinům spojeným s výskytem Alzheimerovy nemoci. Namísto kofeinu se nakonec ukázaly jako významné látky fenylindany, které vznikají právě při pražení káv.

Fenylindany sice amyloidy beta a tau proteiny pouze inhibují, to by však v praxi skutečně mohlo hrát nenulovou roli při odložení projevů příznaků choroby!

Jako obvykle platí, že nelze být k výsledkům ani přehnaně optimistický. Přítomnost fenylindanů ještě z kávy nedělá automaticky lék – sledovat bude třeba mmj i působení přímo v organismu, čímž se bude časem zabývat paleta navazujících studií. Prozatím se ale zdá, že šálkem kávy navíc zřejmě nic nezkazíte.

Plnou studii můžete najít zde ► 10.3389/fnins.2018.00735.

🥣 Podle výzkumu společnosti Baylor Scott & White Health může značná konzumace tohoto vhodného potravinářského výrobku - včetně ramenu - zvyšovat riziko kardiometabolického syndromu, zejména u žen. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise The Journal of Nutrition v roce 2014.

💪 Pomáhá mužům proti depresi testosteron?

Zdá se, že ano - vyplývá to alespoň z výsledků metastudie pod vedením Andrease Walthera z Technické univerzity v Drážďanech, která si vedle sebe srovnala na 27 starších prací studujících terapeutické možnosti testosteronové terapie.
Ta byla v součtu aplikována na 1890 mužů (včetně kontolních skupin, které dostaly placebo), přičemž se podařilo najít korelaci mezi příjmem testosteronu a snížením příznaků deprese.

Než si poběžíte koupit testosteronové doplňky stravy, dlužno zmínit, že všechny výše uvedené výsledky samozřejmě podléhaly klinickému pozorování a metodám - stále také chybí skutečná velká, kontrolovaná práce, která by téma rozetla na dostatečně velkém vzorku.
Zmíněná metastudie totiž srovnávala práce, které vznikly v různém kontextu - někteří z testovaných mužů tak například testosteron brali, protože ho sami měli málo, jiní jej však brali, přestože ho neměli málo. Někteří z testovaných mužů užívali antidepresiva, jiní ne. A další kategorie mužů měla psychické problémy silné, a jiná výrazně slabší.

Studium tak bude muset pokračovat. S tím, jak v populaci narůstají jak případy deprese, tak i sebevražd, je hledání lepších léků na podporu mentálního zdraví stále významnější - a o to rigoróznější musí jejich ověřování pak být. Prozatím tedy platí, že s testosteronem je třeba ještě vyčkat - alespoň nyní se však zdá, že by s výhledově v jisté formě do terapií mohl zařadit.

👅 I proto mají starší lidé občas tendenci ztrácet schopnost ochutnávat a mnozí z nich zjišťují, že potřebují mnohem intenzivnější chuť, aby byli schopni pokrm plně ocenit.

🧐 Správná otázka zní:
2️⃣ dvě makroergické vazby kyseliny fosforečné

😅

🧔 Kromě toho, že jsou málo hořlavé, se lidské vlasy rozkládají tak pomalu, že se prakticky nerozkládají.

Pokud jste někdy přemýšleli, jak je možné, že se vaše jak tak rychle ucpává potrubí, zvažte toto: vlasy nemůže zničit chlad, změna klimatu, voda ani jiné přírodní síly a jsou odolné vůči mnoha druhům kyselin a žíravých chemikálií!

🧐 Správná otázka zní:
1️⃣ za sponou stydkou

📱 Co říkají studie o vlivu frekvence mobilních telefonů vliv na vznik nádorových onemocnění?

Kdo bude chtít jasné odpovědi, stejně jako v případě minulých studií bude nejspíše zklamán. Výsledky výzkumu lze totiž přinejlepším označit jako nejednoznačné.

Tým amerického National Toxicology Program sice v roce 2018 provedl zatím nejdražší komplexní studii (výzkum přišel na 30 milionů dolarů), při němž skutečně odhalil riziko vzniku mozkových (2-3 % testovaných potkanů) a srdečních (5-7 % testovaných potkanů) nádorů, metodologicky se však značně lišil od toho, jak jsou mobilním signálům vystaveni lidé.

V první řadě totiž testoval frekvence, které jsou dnes již prakticky nepoužívané, za což primárně mohla délka trvání studie. V řadě druhé byli ovšem rovněž potkani vystaveni záření v rozsahu celého těla a po 9 hodin denně…

To je ovšem situace drasticky odlišná od toho, jaká je realita - průměrně lidé u telefonu stráví do 10 minut, ani hodinový hovor sice nemusí být výjimkou, při něm je však navíc záření vystavena jenom polovina hlavy (popřípadě při odposlechu/handsfree hrudník či pas). Netřeba nejspíše zmiňovat, že co do konstituce nelze ani jednoduše připodobnit potkany a lidi - zvířecí testy mohou dosáhnout průkaznosti jenom do jisté limitované hranice, jinak by nebylo třeba např. léčiva testovat i na lidech.

V součtu tak platí, že ani tato studie téma neuzavírá - nejspíše tak bude opět potřeba investovat sumy do další, navazující práce.