Peace Research Center Prague

🔵 Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia byla operace Epic Fury úspěšně dokončena. Náš ředitel Michal Smetana ale upozorňuje na to, že z pohledu amerických strategických cílů operace skončila debaklem a nevyřešila žádný z problémů, o kterých americká administrativa mluvila.

„Spojené státy sice zasáhly velké množství cílů, ale nebyly schopny degradovat íránské schopnosti takovým způsobem, aby Írán nepředstavoval nebezpečí pro americké spojence v regionu. Naopak ty útoky vytvořily problémy zcela nové, jako je uzavření Hormuzského průlivu nebo poškození globální ekonomiky,“ komentuje v pořadu 90' ČT24.

🎙️ Veřejná debata o financování obrany může na první pohled vypadat, že existují dva neoddělitelné tábory: „Pak se zdá, že jedni chtějí investovat 50 % HDP do obrany a všechny děti posílat na vojenské tábory, a druzí říkají: nic takového, armádu nepotřebujeme, všechno zrušit,“ komentoval téma náš výzkumník Vojtěch Bahenský pro Český rozhlas Plus.

Podle něj ale veřejnost není takto ostře rozdělená. Smysluplnější je soustředit se na to, jak investovat do obrany co nejefektivněji a posilovat připravenost země na možné bezpečnostní hrozby.

Zároveň zdůrazňuje, že válku nechce nikdo. To společnost spojuje. V současné bezpečnostní situaci je ale důležité realisticky vyhodnocovat ruskou hrozbu a posuzovat, jaká úroveň investic do obrany je adekvátní.

🔗 Celý rozhovor: https://plus.rozhlas.cz/cesko-se-musi-pripravovat-na-valku-spojenci-v-nato-nechteji-abychom-se-vezli-9616309

🔵 Válka proti Íránu představuje velmi špatnou zprávu pro Ukrajinu. Michal Smetana: „Ve finále tento konflikt obrovským způsobem ekonomicky pomohl Rusku díky zvýšeným cenám ropy. Spojené státy dokonce uvolnily svůj sankční režim vůči Rusku.“ Zároveň dochází k vyčerpávání už tak tenkých zásob prestižní munice, kterou Ukrajina potřebuje.

🔗 Odkaz na celý podcast: https://www.youtube.com/watch?v=lGjyJBai9Ig

„Mezinárodní normy neumírají ve chvíli, kdy jsou porušovány.”

Na 4. edici jsme se bavili o rozpadu aktuálního mezinárodního řádu, který vznikl po druhé světové válce. Podle našeho ředitele Michal Smetana klíčové není, zda se normy občas poruší, ale jak na to porušení systém reaguje.

Když aktuální situaci srovnáme s americkou invazí do Iráku v roce 2003, hlavní rozdíl najdeme v tom, že Bushova administrativa stále cítila potřebu jít do mezinárodních institucí, obhajovat svůj postup a vztahovat se k existujícímu řádu. Bylo to nepřesvědčivé, ale pořád to byla snaha definovat invazi jako výjimku z pravidel.

To, co vidíme dnes, je něco jiného. „Vidíme kompletní odmítnutí některých klíčových pravidel a norem. Otevřeně se říká: takhle už to prostě teďka není,” komentoval Michal Smetana.

Voxpot

Potřebujeme ještě vůbec mezinárodní organizace? 🔵 O tom jsme se bavili na panelu o rozpadu mezinárodního řádu na čtvrté edici .

🗣 Komentář naší výzkumnice Nikoly Kurkové Klímové: „Instituce pro mě pořád smysl dávají. Minimálně kvůli tomu, že vytváří důležitý komunikační kanál. Ten problém je, že kvůli nepředvídatelnosti chování Donalda Trumpa se státy v tuhle chvíli zaměřují spíše na bilaterální kanály, což je přesně něco, co se instituce snažily odstraňovat.

Dnes ale to, co platilo v pondělí neplatí ve středu, a tak jsou státy ochotny jít do mnohem většího rizika a spoléhat se samy na sebe. Už se nespoléhají na kolektivní vyjednávání, které vždycky trvá déle. Takže ano, instituce jsou za mě pořád důležité, určitě funkční, ale v tuto chvíli narážíme na to, že státy musejí reagovat na situaci, do které byly Donaldem Trumpem postaveny."

🔗 Odkaz na záznam: https://www.voxpot.cz/clanky/debata-voxpotu-ceka-nas-svetova-valka

Voxpot

🔵 Jak Rusko profituje z války USA a Izraele v Íránu?

Náš ředitel Michal Smetana v rozhovoru pro ČT24 upozorňuje na to, jak válka v Íránu hraje Putinovi do karet lépe, než mohl kdy očekávat. Washington výrazně omezil přímé vojenské dodávky Kyjevu – zbraně jsou nyní přeprodávány přes evropské partnery místo přímých dodávek – a konflikt na Blízkém východu mezitím vyčerpává zásoby precizní munice, kterou by Ukrajina jinak využila. Budoucnost dalších dodávek přitom zůstává nejistá.

Rusko zároveň těží z vysokých cen ropy, které jeho ekonomice pomáhají překlenout hlubší strukturální problémy. K tomu se přidává uvolnění amerického sankčního režimu vůči Moskvě a Trumpovo systematické odmítání na ni zvyšovat tlak – to vše na pozadí nejhlubší krize transatlantických vztahů v historii NATO. Výsledný obraz je, že Putin může být s vývojem americké politiky za poslední rok více než spokojen.

Čtyři roky po masakru v Buči si připomínáme oběti válečných zločinů ruských vojsk. Rusko ale nadále předložené důkazy odmítá a pokládá masakr za inscenaci.

„Pokud velmoci jako je Rusko odmítají vydávat a trestat občany obviněné z takovýchto válečných zločinů, pak vojáci nebudou cítit jakoukoliv obavu z toho, že by jejich zločiny mohly být potrestány. To vytváří živnou půdu pro to, aby se z těchto zločinů stala systémová záležitost a nikoliv individuální selhání. S rozpadajícím se mezinárodním právem hrozí, že se tyto incidenty budou dít ve válkách více a více,” komentoval událost náš ředitel Michal Smetana pro Horizont ČT24.