Lautrec

Onehdá jsme v autě řešili, kam nás vleče vývoj technologií. Tentokráte tedy nešlo u Umělku, ačkoli ta nás určitě ještě dost překvapí. Tentokráte šlo o vysavač. Konkrétně robotický. Vedl nás k tomu titulek z tisku, kde se pravilo: Muž přistihl manželku při nevěře pomocí vysavače, šel za to do vězení… Jako fakt. Jedna taiwanská vzdušná holčina, co se pár let před tím rozhodla vdát, se prý záhy v onom svazku počala nudit, a tak si pořídila milence. Což vo to, to je celkem normální situace, která nikoho asi moc nemůže překvapit, že? Leč k meritu. Ona žena jednou vyrazila sama na rodinnou chatu a manžel ji chtěl kontaktovat prostřednictvím robotického vysavače. Když ale ve svém telefonu spustil ovládací aplikaci, uviděl svou drahou ženu (1) Poznámka editora: A to ještě netušil, jak opravdu drahá bude…, jak se v chatě pohybuje nahá a objímá se s cizím mužem, který ležel na posteli. Šokovaný manžel si záznamy uložil a později je použil u občanskoprávního soudu, kde ženu a jejího milence žaloval pro porušení manželských práv a domáhal se odškodnění ve výši dvou milionů tchajwanských dolarů (přes 1,3 milionu korun). Soudce mu dal za pravdu, ale přiznal mu nakonec pouze 500 tisíc dolarů (zhruba 330 tisíc korun). Až sem to jsou samá pozitiva a sociální jistoty, leč… Ona poběhlice se s tím však nechtěla smířit a podala vlastní žalobu, v níž poukazovala na to, že záběry z vysavače byly pořízeny bez jejího vědomí, tedy nelegálně. Muž se sice hájil tím, že vysavač při zapnutí vydává světelné i zvukové signály, ale soudce v tomto případu byl toho názoru, že nejde o dostatečná upozornění, a je tedy lehce možné si jich nevšimnout. Muži nepomohl ani argument, že předchozí „rozvodový“ soud záběry jako důkaz přijal bez připomínek a soud muži nařídil zaplatit 150 tisíc dolarů (přibližně 100 tisíc korun). Takže moc nevydělal. Navíc jej soudce poslal na pět měsíců do vězení. Abbé Hampacher Abbé říkal, že svět se v řiť obrací. Dříve se nevěrníci bičovali a dnes posílají podváděné do lochu. A takhle to prý jeho šéf nemyslel a nechtěl. Abú bin Kalendah říkal, že u nich by stačilo třikráte říci Zapuzuji tě a byl by pokoj, akorát neuměl říci, zda to v opačném případě funguje také. Pan Bulíř říkal, že kamery jsou dneska už ouplně všude a je jen otázkou času, kdy se ty stroje domluví a začnou všechny ty homeporn videa nevěrníků a nevěrnic streamovat live na YouTube, či rovnou posílat do mailů. No nic. My se uvidíme 26. zářijce, což je sobotec a to na festivalu Jizerská nota, v Hejnicích, což je ve Frýdlantském výběžku, což je ten pravý ze dvou hrbů na hřbetě republiky. Krom nás tam bude spousta dalších kapel a také tam je naprosto Boží klášter ze 17. století a u něj absolutně okouzlující kostel Navštívení Panny Marie, kde se nachází rodinná hrobka gallaských pánů, původní presbytář se starým polním oltářem Albrechta z Valdštejna a hlavně dřevěná gotická plastika Černé Madony z roku 1380… A tomu nelze odolat, že? Tak doražte a držte vlnu…

Onehdá jsme v autě zase řešili toho fógla nešťastnýho. Tentokráte už se dovolali z té televize, co vysílá jen mýdlové opery k žehlení a zprávy o ničem a o koťátkách… Abú bin Kalenda to zvedl, představil se svým celým jménem, tedy Abú Rašíd Mar Tin Abdalláh ibn Abd Sallam al-Muttalib al-Husajn al Azíz bin Kalendah, načež na druhé straně se rozhostilo ticho. A pak se podivně rozrušeným hláskem ozvalo Salám a co? Což jak Abbé Hampacher, tak i pan Bulíř přivítali smíchem tak hurónským, že to nešlo zamaskovat ani vypnutím hlasitého odposlechu. Načež to ta někdo položila a už se neozvala. Takže víme zase kulový. No nic, kdybyste ještě furt měli chuť si z těch popíků udělat trochu pr…, jakože legraci a tak, tak link máte v komentářích. A dole máte obrázek, jak dva co se nikdy neměli potkat v družném rozhovoru probírají chyby v textech vylovených z polévky sponzora večera firmy Knorr dodaných autoplány v kufrech plných něhy. My se uvidíme v Děčíně. Na Křížové a pak v Hejnicích. Na Notě. Tak držte vlnu…

Onehdá jsme v autě řešili dopis, co nám přišel od Janečka. Jako že ne o malého Janka, ale vod nějakýho Karla Janečka, z něhož se nakonec vyklubal nějakej ukrutně bohatej matematik, co kdysi chtěl bejt i prezidentem, akorát to nějak nevyšlo. Asi skrzevá to jeho mnohoženství, páč ty své manželky násobí číslem Pí. Často. Karel nám psal, že to, že nám někdo pošle nějaké hlasy do Slavíka nejni vůbec směroplatný, páč to říkala Máňa z bufetu Na konečný, když zrovna došlo pivo. Nakonec se ale ukázalo, že Karel do toho nemá co kecat, páč to celý už před nějakou dobou prodal nějaký televizi, co kdysi chtěla být vzdělávacím projektem a pak se z ní stal nomální bulvár. Z té nám ještě nepsali. Ale někdo volal ze skrytého čísla a Abú bin Kalendah se lekl, že to je veterinární správa a že by mu mohli udělat šťáru ve stájích u vembloudů, a tak to nezvedl. Abbé Hampacher, jak je na toho fógla natěšený jak Okamůra na funkci, v mezičase nacvičoval děkovnou řeč, akorát se mu do ní místo ženy, dětí, spoluhráčů, Káji, vydavatele a tak furt pletli nějací svatí s jeho šéfem. Tak jsme mu to rovnou proškrtali, takže z desetiminutové litánie nakonec zbylo: Děkuji uctivě, služebníček… Pan Bulíř říkal, že pevně věří, že to nevyjde, páč on se tam někde na tom rautu mezi ústřicemi, kaviárem a uzeným lososem nebude ani vomylem hádat o fyzice a češtině s panem Slodičákem, co je notně ztracený… No nic, Abú říkal, že prý fakt hlasujete. Tak dobrý, no. Tak vám tedy pěkně děkujeme. My se uvidíme tenhle týden v Děčíně. Na Křížové. Naživo. A hlasovat můžete i tam, páč to jde i z mobilu. Tak držte vlnu…

Onehdá jsme v autě řešili, zda umění dělat si sami ze sebe legraci, anóbrž prču, … (1) Poznámka editora: Dosaďte si sami libovolný libozvučný výraz dle nátury… je vopravdu uměním, nebo jen pokusem o záchranu sebe samých před přerostlými egy a narcistním chováním, kteréžto z hlouby duše (2) Poznámka editora: krom pana B., ten žádnou duši nemá…) nenávidíme… Došli jsme k tomu na základě zpráv z tisku, že začalo hlasování do ankety Český slavík. Abú bin Kalendah říkal, že by možná, ale opravdu jen možná, neb je přizpůsobivý, chtěl mít tu možnost říci na tom ceremoniálu stejnou větu, jako jeho největší oblíbenec ever, který pravidelně každý rok říkal: Tak to jsem tedy opravdu nečekal… Abbé Abbé Hampacher říkal, že legrace musí být, ale že by měl asi dost problém projít na to vyhlašování v těch kristuskách, šarivari kalhotách a režné kytlici. A protože jinak nechodí ani do kostela, je to dost na levačku. Pan Bulíř říkal, že ocitnout se v jednom sále s těmi, kterým myje pr… v různých článcích v nejmenovaném hudebním časopisu, by byla dost pr…, že? Ale zase by nebyla nuda. Tak pokud by se vám nedejbože chtělo pomoci Abúovi splnit jeho sen, Abbému způsobit ustrojovací problémy a panu B. způsobit infarkt setkáním s oběťmi jeho výpadů, případně vyhrát nějaký Mercedes, anóbrž Mergla, Medvěda, … se kterým byste na festivalech tohoto žánru mohli vysírat kdekoho, tak níže v komentářích máte link, na kterém vše najdete. I postup, jak to udělat. A také to, že vás to bude stát jednu SMS zprávu a pokud máte v rámci tarifu SMSky zadara, tak to bude taky zadara. Třeba bude ta, no pr… Ale rádi vás budeme mít i bez té SMSky. A držte vlnu…

0nehdá jsme v autě problémy lidstva s pamětí a našistů s pravdou. Vedl nás k tomu jeden pohřeb a jedny volby. A jelikož to obé probíhalo v podstatě ve stejný okamžik, stala se z toho taková trochu demonstračka výše popsaného. K tomu funusu. Byl v Bělehradě. Jako v tom srbském. Ve futrálu tam šoupli pod zem člověka, co byl zodpovědný za jedny z nejkrvavějších etnických čistek v Evropě, která si vyžádaly kolem sta tisíc lidských životů a vyhnaly z domovů dalších cca. 2,2 milionu lidí. A za to jej po letech, co jej našli a zatkli, přestože jej Srbsko krylo, seč mu síly stačily, poslali na doživotí do lochu, kde pošel. No… Posílat takováto zvířata do fešáckých kriminálů, namísto šupito presto na popraviště, to je jedna ze základních chyb demokracie, ale co už, že? Norimberk zjevně nepoučil Evropu dostatečně. A tak se v tom Bělehradě sešla na tom funuse spousta jejich našistů, co je dodnes přesvědčená, že povraždit celé rodiny včetně nemluvňat je super duper věc. To by jeden blil velebnosti, že? No a v té Germánii, tedy spíše v Sachsenreichu vyhráli místní volby zase místní našisté. Jako nic proti volbám, zaplaťbůh, že jsou a že můžeme volit my, i oni, ale… Když si jeden přečte program, se kterým tahle partička vyhrála, tak mu jde trochu mráz po zádech a je tak trochu i z Kremlu. Ten mráz, i ten program, že? A naši vlastní našisté jsou z toho ouplně štajf a volají hosana hosana a halelůja a přitom si vůbec neuvědomují, že ta partička má v programu třeba to, že chce zrušit Benešovy dekrety, že? Zlatý Landsmanschaft, který už dávno nic podobného nechce. Ale to je asi pod rozlišovací schopnost běžného našisty a ten inteligentní to využije k manipulaci, že? A to je vo tý paměti a našismu v kostce vše. Abbé Abbé Hampacher říkal, že paměť lidská je něco jako paradox v kostce. Asi kráva v Masoxu. Abú bin Kalendah říkal, že vembloudi mají paměť dobrou, páč jinak by nenašli studně. V poušti. Pan Bulíř říkal, že svět se od vynálezu sociálních sítí pomalu, ale jistě v řiť obrací. A všechny -ismy že je třeba vymýtit, neb lidstvo jen oblbují a odvádějí od zdravého rozumu. Všechny ty fašismy, nacismy, komunismy, socialismy, katolicismy, konzervatismy, wokismy, … Z toho vznikají akorát katastrofy a vede to k lidskýmu neštěstí. Ouplnýmu. Tak, my se uvidíme v Děčíně. Na Křížové a to šestnáctého zářijce. Tak se nenechte voblbnout žádnými falešnými proroky a kazateli nových řádů a držte vlnu…

Onehdá jsme v autě řešili služby, páč během našich přesunů podsvětelnou rychlostí po republice, musíme jíst a pít a dát si krom návštěvy sanitárního zařízení třeba i kafe, že? A shodli jsme se na tom, že úroveň služeb je dost kolísavá a místo aby se lepšila, tak se podivně točí v kruhu. Asi jako čokl za oháňkou. K debatě nás vedl článek z tisku, kde se pravilo, že jistá Marie Clara si zašla se svou matkou a tetou na snídani do nejmenovaného podniku. Ženy si v restauraci objednaly ovocné šťávy, jednu kávu a míchaná vejce. Maria Clara podle deníku La Repubblica požádala číšníka (17letého mladíka jménem Giovanni), že chce vejce více propečená a bez salátu. Číšník zřejmě považoval zákaznici za příliš vybíravou (1) Poznámka editora: Měl ji za osinu v … a proto k objednávce připsal poznámku pro kuchaře: „Připal ta vejce a naplivej do nich“. Milý Giovanni ovšem jaksi zapomněl, že poznámky se propisují na účtenky a text se tak na účtence skutečně zjevil, protože jej ke své smůle zapomněl vymazat ze systému. Marie Clara z toho měla oprávněnou akutní nauzeu a Giovanni dost prů… Abbé Hampacher říkal, že proto si on vzhledem ke kladnému vztahu k makrobiotice, vegetariánství a veganství (neb směřuje k práně) kupuje pouze balené bagety z Makra, ale pan Bulíř jej upozornil, že i ve výrobně baget může být nějaký Giovanni a jeho kámoš kuchař, že? Abbé následně zbytek bagety demonstrativně odložil do kapsy ve dveřích kašmírového vozítka, čímž byl Abú bin Kalendah uveden do stádia emocionální nestability. A pak říkal, že tohle je dost problém a proto by bylo lepší, kdyby všechny podobné pochutiny před prodejem přežvýkali jeho vembloudi, páč by hned bylo jasné, které je poživatelné a které ne. No nic, furt je vokurka a furt se snažíme pečlivě vyhýbat politice a tomu, co ta banda magorů ve vládě a ve sněmovně dělá, že? Akorát je těžké se vyhnout dementovi, co jednu chvíli má Yperit, za pět minut Fosgen a pak se ukáže, že zase jen bájil, jako s těmi formulemi a moštárnou, že? My se uvidíme 16. záříjce v Děčíně na Křížové… Tak držte vlnu…

Onehdá jsme v autě řešili pozitivitu. Přišel s tím Abú bin Kalendah, který říkal, že bychom se měli odlišit od ostatních, neb sítě jsou plné zlomyslných a zlých zpráv, nebo politiky a to je opět jen čiré zlo a zlomyslnost. Abbé Hampacher říkal, že je to dobrý nápad a že to stojí za vyzkoušení. Pan Bulíř tedy otevřel všechny relevantní zpravodajské weby a začali jsme hledat pozitivní zprávy. Nebudeme vás dlouho napínat, ale nenašli jsme nic. Jako že zero, nula, nic. Absolutní. Všude jen politici kydající hnůj na oponenty, vraždy, krádeže, katastrofy, smilnění, rozvody, přidaný investiční silikon, vyndaný investiční silikon, plytké mýdlové opery a tak podobně. A jelikož Abú prohlásil za zlé až zlomyslné i zprávy o uživatelkách investičního silikonu, které chodí na vostro, neb zrovna loví nějakého travního baleťáka, či honiče gumopryže, i on nakonec došel k tomu, že svět patrně nic pozitivního už definitivně nenabízí. Tedy, alespoň ve zpravodajství. A alespoň dnes. Abú je totiž nenapravitelným optimistou. My ale samosébně pozitivní jsme. Neustále. A Abú je přizpůsobivý. Nakonec, protože sdílet jen kytičky, koťátka a štěňátka se nám dost ekluje, našli jsme server Pozitivní zprávy, který se honosí tím, že přináší jen a jen dobré zprávy. Po prostudování jsme ovšem došli k tomu, že i tady je to dost na …, jakože na pikaču. Nakonec jsme vybrali alespoň jednu zprávu. Uváděl jí titulek: Nejmrzutější kočka světa má v Brně pět koťat po osmi letech… Na přiloženém dokumentačním snímku je ona kočka z toho nadělení vyloženě pozitivní. Až tak, že… Přeberte si to sami. Uvidíme se 16. zářijce v Děčíně na Křížové. Držte vlnu…

Díky, jako jedni z nejaktivnějších jste na našem týdenním seznamu projeveného zájmu! 🎉

Štěpánka Hornová, Jitka Slepičková, Ivana Pokorná, Daniela Janisová, Luďka Hampacherova, Vláďa Málek, David Vaniš, Petr Suchan, Monika Proboštová, Kristýna Petrová