Her architecture

🏺1. místo!
Spolu s architekty Tomášem Kubelkou a Viktor Beranem Kákošem jsme se umístili na 1. místě v soutěži Obnovy Masarykova náměstí v Žamberku.

Tentokrát jsme si zkusili trochu konzervativní přístup na malém městě, který je založen na pečlivém čtení historických stop místa.
Zásadní bylo postavit se k výrazné stávající kompozici několika monumentů a historických lip v centru náměstí, které čteme, jako velmi dobře umístěné z hlediska pohledových os.

Tyto struktury jsou pak doplněné vegetačními prvky postavenými na podobných principech, citlivou prací s terénem a zpevněnými povrchy.

Děkujeme za ocenění.

Téma 'BUFFER' - jinak taky 'nárazníková zóna' a 'rozhraní budovy a exterieru' nebo prostě 'co se děje kolem baráku'.

Tenhle buffer jsme navrhly k základní škole (přesně MEZI budovu základní školy a chodník)

- u většiny domů má tahle část formu:
a) trávníku
b) keřové hmoty
c) dlažby

Tady u základní školy jde o bezpečný a hravý prostor, kde jde čekat na spolužáky nebo rodiče, prostor pro pohyb doplněný štěrkem pro přirozené vsakování a vegetací pro sledování proměn přírody ale i kvůli stínu.

Buffer domu je naše oblíbené téma - často skýtá naprosto nevyužitý potenciál.

KINO 70 v Novém městě nad Metují - projekt, ke kterému nás přizvali architekti Tamara Staňková a Matyáš Švejdík

Dostaly jsme na starost cca 5000 m2 exteriéru - nazvaly jsme prostor 'KRAJINOU SVOBODNÉHO POHYBU', kterou jsme interně zasvětily Boženě Němcové (ulice s jejím jménem řešenou plochu vymezuje), pionýrce českého feminismu (proto ten svobodný pohyb).

Jde o místo setkávání, a to především dětí a dospívajících, kteří obecně nemají ve veřejném prostoru velké zastoupení, ale i dospělých na vánočních trzích nebo na každoročním Festivalu české filmové komedie.

Plocha je tak doplněna o multifunkční, velmi odolné prvky, které mohou sloužit k různému pohybu a sportu, jako je:
- skákání, lezení, šplhání, běhání
- skate, brusle, odrážedla, kola
- brouzdání a ochlazování v jednoduchém vodním prvku

V krajinářském návrhu pracujeme s výraznou kompozicí vysokých stromů, které vytváří dominantní vertikálu v kontrastním vztahu k horizontální linii kina, současně minimalistickou architekturu doplňují divoké výsadby, dynamicky se proměňující v jednotlivých ročních obdobích.

Na to, jak moc jsem nesoutěžní typ, tak letos to byla smršť.
Na sídlišti Červený vrch jsme se dostali mezi 4 finalisty, a to v týmu spolu s Collcoll a Projektil architekti (oficiální profil)

Mám radost, že jsme mohli představit Praze 6 náš názor, jak pracovat současným způsobem s krajinou sídliště.
Protože typická krajina sídliště je: tráva, tráva, tráva, tráva, tráva, tráva, tráva, tráva, tráva a tráva (pomočená od psů a většinu roku žlutá) + dva javory, osm sakur a když je štěstí, tak kaštan.

Ve skutečnosti je to ale plocha s obrovským potenciálem, a to obzvlášť, když je ve svahu (jako to bylo tady). A tak jsme navrhly krajinu, kterou jsme nazvaly klimatický park.

Od poroty pak přicházely názory na klimatický park různé, jako
"to je ta nejlepší krajina, co jsme tu viděli" až po "tohle mi ale nepřipadá vůbec pokorné".

Na Červeňáku jsme si mohly zkusit tenhle koncept rozpracovat fakt ve velkém měřítku a v dost komplikovaném území, zároveň tyhle principy a postupy už se podařilo přenést i do jiných, reálných projektů, což je super.
Díky za to.

Tohle je naše představa Chotkových sadů.

Spolu s taktyk landscape+ a Taktiky jsme měli možnost se účastnit jako jedni ze 7 finalistů soutěže na tohle speciální místo.

U poroty jsme neuspěli, náš přístup byl pro památkovou péči příliš. Zato jsme měli možnost seznámit se a společně pracovat se zahraničním studiem Taktyk, které jsem úplně náhodou objevila letos na jaře na insta a jejich projektům hned propadla.

A Taktyk nezklamal, vlastně naopak.

Jsou to inspirativní, v komunikaci měkcí lidé, se schopností tvořit opravdu současnou světovou krajinářskou architekturu, spoustu jsme se toho naučili. Část svého pracovního času věnují vlastnímu výzkumu, například jak se chovat k památkově chráněným místům.
V soutěži jsme se tak snažili zanalyzovat původní záměry, efekty a myšlenky a ty přenést do současnosti.

V tomhle je zajímavý třeba příběh památníku Julia Zeyera, který autor parku, Josef Thomayer usadil do šumavského lesíka zhruba doprostřed sadů. Šumavského doslova, pro původní rostliny, jako kapradí, se opravdu jelo na Šumavu. V době, kdy park vznikal lidi ale nevnímali les, jako ho my vnímáme teď.

Hodně lidí se do lesa bálo, představoval něco temného, nebezpečného, kde straší.

Umístění takového místa do sadů pak představovalo romantickou atrakci, něco jako když se v safari díváte na tygra.
Návštěvníci parku zde měli zažívat změnu měřítka a změnu emocí, exotiku a taky trochu šok. To už dnes ale s naším novým pohledem na les moc nefunguje a tenhle efekt jsme chtěli na místo vrátit. Památková péče naopak trvá na vrácení původní podoby, což nám ale přišlo škoda.

Byla to krásná práce, díky za tuhle možnost.

Měli jsme možnost být spolu s Taktiky + Taktyk Landscape mezi 7 finalisty v soutěži na novou podobu Chotkových sadů.

Poznat se s lidmi z Taktyk Landscape bylo nejen na osobní rovině moc milé, ale i velmi profesně posouvající. Díky za tuhle možnost.

Table No.1 - veřejný stůl na Parukářce

Spolu s Truhlářství Hubata-Vacek jsme v parku na Parukářce realizovali velkorysý venkovní stůl pro kohokoli.

Náš první komunitní stůl. Stůl jako archetyp. Stůl jako příběh.

Občas se mě někdo zeptá, jaký mám koníčky, dlouho jsem neuměla odpovědět, protože zpěv, violoncello, keramiku i cyklistiku jsem měla spíš vnucený a povinný. Výjimkou byly cheerleaders, mávat PomPomy a dělat pyramidy mě reálně bavilo (do teď oblíbený téma kostlivců ve skříni na večírcích).

Teď už umím říct, že mě baví sauna, kočky
a pak libovolná komunikace u stolu:
👉 S dcerou u snídaně a u večeře dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S partnerem/milencem a proseccem dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S ženama extra dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S přáteli různě dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S kýmkoli dalším dobrý jídlo a rozhovory jen tak o životě.
👉 S architekty dlouhý rozhovory o prostoru a pak taky vždycky jen tak o životě.

Tak jsem navrhla stůl, našla mu krásný místo s výhledem a věnovala ho lidem.
4 metry dlouhý, z masivních modřínových fošen s krásnou kresbou, konstrukcí, co odolá dilataci, podnoží na nožky a protože krajinářka, tak s dírou pro strom.

Až budete příště na Parukářce, vylezte nahoru na kopec, sedněte si, koukejte na Žižkovskou věž, jezte, pijte, sdílejte život.

Photoshoot s hovory o životě by Simona Horáková

https://www.her.archi/general-6

Krajinářský stůl No.1
Náš první komunitní stůl 👨‍👨‍👦‍👦. Stůl jako archetyp. Stůl jako příběh.

Občas se mě někdo zeptá, jaký mám koníčky, dlouho jsem neuměla odpovědět, protože zpěv, violoncello, keramiku i cyklistiku jsem měla spíš vnucený a povinný. Výjimkou byly cheerleaders, mávat PomPomy a dělat pyramidy mě reálně bavilo (do teď oblíbený téma kostlivců ve skříni na večírcích).

Teď už umím říct, že mě baví sauna, kočky
a pak libovolná komunikace u stolu:

👉 S dcerou u snídaně a u večeře dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S partnerem/milencem a proseccem dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S ženama extra dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S přáteli různě dlouhý rozhovory jen tak o životě.
👉 S kýmkoli dalším dobrý jídlo a rozhovory jen tak o životě.
👉 S architekty dlouhý rozhovory o prostoru a pak taky vždycky jen tak o životě.

Tak jsem navrhla stůl, našla mu krásný místo s výhledem a věnovala ho lidem.
4 metry dlouhý, z masivních modřínových fošen s krásnou kresbou, konstrukcí, co odolá dilataci, podnoží na nožky a protože krajinářka, tak samozřejmě s dírou pro strom.

Až budete příště na Parukářce, vylezte nahoru na kopec, sedněte si, koukejte na Žižkovskou věž, jezte, pijte, sdílejte život.

Made by úžasný, trpělivý a maximálně ochotný Truhlářství Hubata-Vacek
Photoshoot s hovory o životě by Simona Horáková

ECO - EDU areál základní školy v Týnci nad Sázavou 🐸 🦋 🐛 🌱

OBJEKTOR vyhráli soutěž na novou školní budovu a přizvali nás, abychom navrhly krajinu uvnitř i vně rozsáhlého areálu školy.

Přišly jsme s eco-edu přístupem. Tedy s aplikováním současných krajinářských principů, které stojí na biodiverzitě, managementu řízené sukcese, na důsledném nakládáním s vodou a jejím použití pro vytvoření bohatého systému biotopů.

Protože věříme, že dětem, pro které jsme připravili současný stav světa, se bude v životě velice hodit sledovat přírodní ekologické procesy přímo v místě, kde tráví nejvíc času. A současně jde o prostředí lákavé pro tzv. 'volnou hru', při které se děti podle všech výzkumů rozvíjí nejvíc.

A ještě nám architekti na vizualizacích dovolili zakrýt vegetací jejich do detailu vymazlenou budovu 💚

A to celé s wibem sídliště 😁

Velmi zeleno-modrá studie návsi v Babicích u Prahy 👈

Opět skvělá spolupráce s Taktiky 🩷

Osvícená a odvážná starostka paní Marcela Marks 🔥