Mediaceapravo.cz

Uplynulý rok nebyl z těch, které bych si zapsala zlatým písmem do vzpomínek.

Spíš jsem ráda, že už skončil, přestože měl i svá pozitiva🙏🏻

2025 byl náročný.
Zdravotně… tak trochu na houpačce. Každý den byl tak trochu překvapením, jak mi bude.
Rodinně… opět změna školky pro syna, protože ne, speciální školka opravdu nemusí být nutně speciální ve smyslu přístupu.
A ano, člověk je občas v šoku, jak málo empatie pro některé diagnózy mají lidé, kteří by o nich – čistě teoreticky – měli vědět nejvíc. Zní to možná banálně, ale mentální load spojený s hledáním školky pro speciální dítě je obrovský a vědomí, že dítě není v zařízení ok, psychické pohodě mámy taky nepřidá.

Naštěstí to má dobrý konec.
Povedlo se nám najít školku, kde nepracují jen odborníci, ale lidé na správném místě. Někdy ke změně o 180 stupňů stačí zdánlivé maličkosti.

A přesně to je i moje dlouhodobá pracovní mise:
👉 pomáhat profesionálům být nejen odborníky,
👉 ale empatickými odborníky.

S vděčností děkuji za příležitosti předávat v uplynulém roce principy empatické komunikace:
• lidem v retailu
• úředníkům
• pedagogům
• studentům medicíny
• i studentům ZŠ a SŠ

To je práce, která mi dává hluboký smysl.

Když k tomu připočtu celkově desítky obchodních, rodinných a školních mediací,
z nichž 88 % skončilo dohodou,
tak si dovolím říct jedno:

➡️ Z hlediska mediací to byl zatím můj nejlepší rok ❤️🙏🏻.

Byl náročný.
Byl často vyčerpávající.
Ale byl poctivý. Jinak to ani neumím.
A věřím, že ten další bude zase o kus lepší.

🗓️První akcí letošního roku je už 17.–18. 1. školení mediačních a vyjednávacích technik pro advokáty a právnické profese.
Ještě je možné se přidat – a budu ráda, pokud se potkáme osobně. Bude to komorní, ale o to intenzivnější a navíc se mi uvolnilo ještě jedno místo. Třeba čeká na vás. Odkaz v biu.

Jaký byl váš uplynulý rok?
Zlatým písmem, nebo spíš uff, díky, že je to za mnou?

Kolikrát jste si řekli: Kdyby ten na druhé straně taky chvíli poslouchal…?“
Já to slyšela mnohokrát. A víte, co měly ty situace společné?

Ten kdo chtěl, aby byl vyslyšen se snažil druhou stranu přesvědčit o své pravdě. Jenže pokud chceme, aby druhý opravdu poslouchal, když sdělujeme svůj názor, nejde o to mít pravdu, ale vědět, jak ji umět představit tak, aby ji druhá strana také slyšela.

Právě proto jsem připravila víkendové školení:
🎯 Mediační a vyjednávací techniky pro advokáty a právnické profese
🗓️ 17.–18. ledna 2026, Praha

Pro koho je školení určené?
✔️ Pro advokáty, koncipienty i jiné právníky, kteří jdou na jednání s protistranou nebo vedou důležitá jednání.
✔️ Pro ty, kdo chtějí mít strategii a sebejistotu, když jde o výsledek.
✔️ Pro ty, kdo chtějí opustit pouhý kompromis a získat lepší dohodu.
✔️ Pro ty, kdo chtějí, aby si klienti říkali: „To bylo profesionální.“

Co si odnesete?
💡 naučíte se, proč klasické argumenty často nefungují
💡 pochopíte, jak využít dynamiku konfliktu ve svůj prospěch
💡 osvojíte si techniky profi mediátorů a vyjednavačů
💡 zjistíte, kdy a jak zapojit vyjednávání
💡 zvládnete emoce — ty své i druhé strany
💡 naučíte se, proč kompromis nemusí stačit a jak dojít k dohodě, která skutečně funguje

Jak to bude probíhat?
🟣 1. den (sobota) – trocha teorie + techniky + praktické příklady z praxe advokáta
🟣 2. den (neděle) – cvičení, nácviky, simulace a prostor pro vaše konkrétní dotazy
- menší skupina, individuální přístup a materiály, které můžete začít používat okamžitě

Za sebe říkám, že skvělé komunikační dovednosti nejsou jen o tom vyhrát jednání. Jsou o tom pochopit druhého tak, abychom mohli spolupracovat, vyjednávat a uzavírat lepší dohody. A to mě naplňuje — a vím, že to umí i vás posunout dál. 👩‍⚖️⚖️

➡️ Přihláška v odkazu na profilu.
📩 Kdyby vás cokoliv zajímalo, napište mi.

💬 Co je vaše největší překážka při vyjednávání s protistranou?
Podělte se v komentářích — a třeba to bude jedno z témat školení. 💭

〰️ 〰️ 〰️
Jsem Iva
zapsaná mediátorka pro rodinu, školu a byznys
10 let zkušeností v mediaci

„400 Kč za hodinu? A vy řešíte konflikty… za tuhle cenu?“
Tuhle otázku jsem jako mediátorka slyšela mockrát.

Od 1. 1. 2026 ale konečně přichází změna:
💡 Odměna za první setkání nařízené soudem se zvyšuje z 400 Kč → 1 000 Kč.

A je to dobře.
První setkání totiž není „pár minut poučení“, ale odborná práce, která často lidem pomůže vidět spor úplně jinak.

Jen letos mám dva případy, kdy se strany po prvním setkání dohodly i bez mediace.
Ano, i to se děje.

Samotná mediace je pak ještě jiný příběh.

✨ Jsem ráda, že práce mediátorů bude férověji oceněná — a díky týmu Ministerstva spravedlnosti pod vedením Jana Benýška za to, že se to povedlo.

Překvapilo vás, kolik se toho děje už na prvním setkání?

“Máte taky hromadu volného času, a tak ho trávíte dobrovolnictvím?”

Já taky ne. 😄
A právě proto nás všechny v sále pobavila věta Jaroslav Vidensky na akci Den pro školu od Nadace České spořitelny, kterou i on myslel samozřejmě s nadsázkou.

Protože pravda je přesně opačná — dobrovolnictví často dělají lidé, kteří volným časem zrovna neoplývají, ale přesto chtějí něco předat dál a přispívat ke změně.

Předminulý čtvrtek jsem byla na setkání dobrovolníků projektu Den pro školu a… dlouho jsem nestrávila večer, který by byl tak užitečný, inspirativní a nabitý energií lidí, co dělají svoji práci srdcem. ❤️ Povzbuzení a dobrou náladu z tohoto večera čerpám dodnes.

Co mě nadchlo?

💡žádné pasivní „povídání z pódia“, ale zapojení, aktivity, sdílení

💡praktické tipy od zkušenějších dobrovolníků (např. jak zaujmout i třídu puberťáků, které by nezaujal ani Brad Pitt s Madonnou dohromady ...počkat to jsme vlastně u jiné věkové kategorie 😀 takže se řešilo i jak naladit s dnešními dětmi stejnou notu)

💡prostor brainstormovat, co může projekt dál posunout

💡a hlavně společenství lidí, kteří chtějí ukazovat dětem svět za školními lavicemi.

Projekt totiž propojuje školy a odborníky z praxe, kteří jezdí přednášet žákům na pozvání škol. Na webu má každý dobrovolník své portfolio – školy si tak mohou vybrat podle tématu, expertízy i stylu práce.

A víte co?
Tohle není „jen přednáška do školy“.
To je šance pro děti potkat lidi, kteří svou práci žijí, baví je, a chtějí tu vášeň předat dál.

Moje díky patří:

🙏týmu Den pro školu za skvěle zorganizovaný večer a příjemnou atmosféru

🙏všem dobrovolníkům, kteří investují energii tam, kde je fakt potřeba

🙏a učitelům, kteří jsou ochotní otevřít školu “nepedagogům” a vpustit do ní kousek vnějšího světa.

To chce odvahu. A já si toho moc vážím.

💬 A teď upřímně — kdy vám naposledy někdo ukázal něco inspirativního mimo váš obor?

Možná bychom to měli dělat častěji.

17. listopadu — pomohla by nám “celospolečenská” mediace?

Den boje za svobodu a demokracii. A zároveň den, který nám každý rok připomíná, jak křehká svoboda je — a jak moc závisí na tom, jak s ní zacházíme v běžném životě.

S dneškem mě napadla myšlenka, že jako mediátorka nejen svobodně podnikám, ale také dávám lidem prostor vymanit se z pozice oběti, přestat čekat, že „to za ně někdo vyřeší“, a svobodně se rozhodnout, co bude dál.

Kdybychom dokázali přenést pár mediačních zásad do každodenních situací, mohlo by se nám tu všem žít lehčeji:
🍀Umět říct svůj názor, ale také dopřát prostor tomu druhému.
🍀Rozpoznat, že můžeme nesouhlasit, a přesto spolu mluvit.
🍀Ustát napětí, aniž bychom útočili.
🍀Vzít si zpět odpovědnost za to, jak reagujeme a přestat čekat, že to někdo „vyřeší za nás“.

Tohle je svoboda v praxi.
A je v ní obsažená i ta nejdůležitější mediační zásada: dobrovolnost.

Stejně jako v mediaci vstupujeme do řešení konfliktu dobrovolně, i v životě si volíme, jestli budeme k problémům přistupovat respektujícím způsobem. Jestli neodejdeme z dialogu hned po první věci, se kterou nesouhlasíme. A jestli se pokusíme o řešení, které je naše, ne vnucené.

Mediace je vlastně povolání o svobodě.
O tom, že lidem pomáháme vymanit se z pocitu bezmoci a znovu převzít kormidlo.
A podobný mindset bychom jako společnost mohli potřebovat — možná víc, než si chceme připustit.

Dnes jsem odpoledne strávila na sportovní soutěži svého syna v Sokole.
A tam je svoboda vidět krásně: v pohybu, v radosti, ve férovém soupeření, kde každý respektuje prostor toho druhého.
V malém modelu toho, jak by to mohlo fungovat i jinde.

Svoboda je totiž neviditelná, ale přítomná ve všem, co říkáme, jak se rozhodujeme i jak se k sobě chováme.

Děkuji všem, kteří za naši svobodu bojovali. Pojďme si ji nepokazit.✌🏻🇨🇿

Necháváte si dobré věci až na potom? Na zvláštní příležitost?🧐

Já to měla dlouho podobně. Třeba hezké oblečení jsem si jako teenagerka nechávala až na zvláštní příležitosti a někdy se stalo, že jsem z něj dřív vyrostla🙈

Letos o podzimních prázdninách jsem třídila věci v kuchyni a v jedné poličce už roky byl hrníček v dárkovém balení. Nádherný, se zlatým okrajem a ještě nikdy nepoužitý.

Proč? Protože jsem si ho „šetřila“ na speciální příležitost. V tu chvíli mě napadlo, že když ten hrníček budu mít pořád “na výstavce”, možná se z něj nikdy nenapiju.

Ještě to odpoledne jsem si do něj udělala kafe a ten pocit, že jsem si dopřála něco speciálního i bez zvláštní příležitosti byl skvělý.

Možná to tak máte taky….nejen v soukromém životě, ale i se svým profesním rozvojem:
Čekáme na „lepší čas“
Až se to v práci uklidní…
Až dokončíme velký projekt/ zakázku…
Až budeme mít víc prostoru…
Až… až… až…

Nejlepší “až” je TEĎ. Je v pořádku dobré věci pro sebe neodkládat❤️

Pokud mezi ty odložené věci na “až pak” u Vás patří rozvoj mediačních a vyjednávacích technik - dovedností, které my právníci potřebujeme víc a víc, už to dál odkládat nemusíte. Dopřejte si:

📅 Víkendový praktický seminář: Mediační a vyjednávací techniky pro advokáty a právnické profese
👉 17.–18. ledna 2026

Seminář je ideální pro:
🖌️advokáty
🖌️koncipienty
🖌️in house právníky
🖌️právníky ve veřejné správě i
🖌️studenty práva

Naučím Vás pracovat s náročnými situacemi bez strachu, komunikovat jasně a s respektem, a vyjednávat tak, abyste nemuseli přistupovat na nevýhodné kompromisy.

Tak co — necháte si to zase „na někdy“, nebo si dopřejete něco dobrého už dnes? ☕✨

Více informací a přihlášky v Biu⬆️

🕯️ Dušičky nebo Halloween?

Halloween je barevný, zábavný, plný masek a dýní 🎃 Dušičky jsou tiché, klidné, o vzpomínání🕯️

Oba svátky jsou o smrti, jen každý trochu jinak. Ten americký je více pro zábavu, kostýmy a efektní fotky. Naše Památka zesnulých zve ke zklidnění, usebrání a zamyšlení nad tím, kdo byli ti, co už s námi nejsou.

Letos mi odešel poslední prarodič.
A víc než kdy dřív přemýšlím, jaké vlastnosti jsem po svých předcích zdědila a jaký kousek z nich nesu dál…

👵🏻 pracovitost
👴🏻 poctivost
⚡ energičnost
⚖️ smysl pro spravedlnost
💛 víru v dobro a pomoc druhým.

Naše Dušičky jdou víc do hloubky.
Nejde v nich o show, ale o tiché uznání těch, díky nimž jsme tím, kým jsme.

A možná proto jsou mi bližší, že nejdou popovrchu. V mém povolání mediátorky je to podobné. Pokud se setká dostatek času, nerušený prostor a ochota jít pod povrch, může přijít změna v konfliktu. Masky padají.

🕯️ Jaké vlastnosti nebo dovednosti vám dali ti, co už tu nejsou? A jste tým Halloween nebo Dušičky?

Čtvrtky teď trávím ve škole🏫

Už je to hodně pátků, co jsem sama chodila do školy, ale letos se mi splnilo jedno mé dospělácké přání mediátorky🙌🏻

Od září spolupracuji s demokratickou školou .school, kde jsem dostala úžasnou možnost provázet děti principy nenásilné komunikace, zvládání emocí v rozhovoru, práci s konfliktem včetně toho, jak mu ideálně předejít.

Všechna tahle krásná práce se děje v menším kolektivu s dětmi, které o tyto dovednosti samy projevily zájem🙏

A víte, co je na tom nejlepší?
👉 Název: „Umění komunikace s respektem k sobě i druhým“ si žáci vybrainstormovali sami – na základě zážitku z pár úvodních lekcí. To mluví samo za sebe, nemyslíte?

V Minehavě mají totiž o mediaci jasno. Věří, že by měla být přirozenou součástí školního prostředí a každý dospělák na škole by měl být schopen využít její principy při řešení každodenních náročných situací. Rajská hudba pro srdce mediátorky, která věří v totéž❤️

Těším se, co tahle spolupráce přinese.
💛 Práce s dětmi je totiž vždycky obohacující – stačí nasloucha a dát jim prostor bez hodnocení a dějí se zázraky.

Trochu jim přiznám se i závidím. Být znovu dítě školou povinné, takový předmět mohl být úplný gamechanger.

Souhlasíte?