jAnina

Humprecht a maky. Nojo. Vypadají jako tulipány, ale jsou to maky. Udělaly mně radost. Stejně jako poťoťony neboli kopretiny

Jakub.
Na tu zelenou kulatou střechu nahoře na věži jsem si šáhla zevnitř. Na ten přespětset let starej sedmitunovej zvon taky, i na ten mladší. Schody do věže jsou dvoje, ozajstná DNA, a jsou ze starých náhrobních kamenů. Pod střechou je vidět na strop kostela zvrchu. Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na p***l namířenou na Petrov. A je tam toho mnohem, mnohem víc.
Jakub, no.

většinou hodně koukám/e na baráky. ale jsou země, kde se na baráky kouká jenom tak mimochodem, protože místa, kde baráky nejsou (nebo jich je málo), jsou strašně krásný
nicméně ty baráky jsou taky zajímavý

ovce všude aneb vánoce v květnu
also THE sheep game

pražský tvary
každý století má něco
každý místo má něco
přece

obsah mé skříně je sice v drtivé většině černej, ale skoro nikdo to neví

Pontcysyllte. Všichni to známe z těch videí, jak lidi pádlujou v kanohehui 40 metrů nad údolím. Most pro vodu nad vodou. Dvěsta dvacet let stará stavba, která urychlila přepravu. Fascinující.
My jsme o pádlování neměli zájem, jenom jsme se po tom "mostě" prošli... a je to teda dost zážitek. Na té vodní straně vůbec není zábradlí, což je hrozně zvláštní pocit, protože prostě člověk jde čtyřicet metrů nad řekou a loukou a strašně fučí a lije a vedle něj je metr šedesát hluboký koryto a jinak nic.
Řeknu to takle: nějaký fotky mám akorát z kraje akvaduktu, uprostřed jsme všichni stáli a jenom nevěřícně zírali kolem a pod sebe (a pořádně se drželi)