PAQ Research

Dávky čerpá o dost méně ohrožených lidí, než by podle nás mělo. To ale neznamená, že má čerpat všech 23 % domácností s nárokem. Proč? ⤵️

Navýšení čerpání dávek částí nejchudších je cenově dostupný způsob, jak snižovat nejhorší chudobu, ukazuje naše nedávná studie. Vrátí se to i podporou ekonomiky a může znatelně zmírnit dopady energetické krize vyvolané válkou s Iránem.

📊Na grafu ale uvidíte, proč další rozšiřování čerpání není efektivní:
→ Kdyby začaly čerpat všichni tzv. ohrožení (sloupec 3), počet velmi chudých domácností klesne o čtvrtinu za zhruba 8 mld. ročně. To je zásah!
→ Při čerpání úplně všemi tzv. chudými (sl. 4) či rovnou všemi s nárokem (sl. 5) už ale do dávkového systému dál sypeme peníze s minimálními efekty na chudobu. A to se tolik nevyplatí.

Dávkový systém je reálně výhodný nástroj, jak snižovat chudobu. Oproti plošné úpravě daní či důchodů vychází levněji a s cílenějším efektem. Výdaje na sociální zabezpečení se vyplatí i co do ekonomického růstu.

💰A kolik že superdávka měsíčně bude? Záleží, jak ohrožení jste.
→ Oprávněné domácnosti, které nečerpají a mají velmi nízké příjmy (+ neříkají, že dávku nepotřebují), průměrně mívají nárok asi 4400 Kč. To by byla zásadní, cílená podpora.
→ Oprávněné domácnosti, co nečerpají – a jsou bohatší či nám řekli, že dávku nepotřebují – by dostaly průměrně méně: 1900 Kč. To už ale chudobu výrazně nesníží. �
💌 http://paqresearch.cz/post/davky-necerpani/

📊 Dávky čerpá jen polovina ohrožených domácností. Informování by dostalo desetitisíce rodin z nejhorší chudoby, ukazuje naše nová studie.

Od srpna 2026 nahradí čtyři dosavadní dávky tzv. superdávka. Hodně lidí ji patrně ale nevyužije, i když by jim pomohla.

Nárok na dávky má dnes 23 % populace, využívá jej ale pouze třetina oprávněných. Situace není zásadně lepší ani mezi obzvlášť ohroženými domácnostmi, kterým po zaplacení bydlení zůstane méně než dvojnásobek životního minima. Mezi nimi nárok využívá polovina domácností.

🤔 Proč? Nejčastěji si lidé chybně myslí, že nesplňují podmínky nároku. Často se obávají administrativy nebo se stydí.

Čerpání bychom měli posílit. Dávky totiž představují oproti plošným opatřením – daně či důchody – velmi efektivní nástroj, jak snižovat chudobu. Pokud by superdávku začaly čerpat všechny ohrožené domácnosti, zhruba 40 tisíc by se jich mohlo dostat z nejhorší chudoby.

✅ Jak na to? Pomohla by lepší informovanost zranitelných skupin přes ÚP, ČSSZ nebo zdravotní pojišťovny. Důležitou roli může hrát i šíření kalkulačky.

Lidé totiž často podceňují výši svého nároku či neznají výhody superdávky, jako je sjednocení žádostí nebo zrušení dokládání energií. To přitom označují za motivační.

🔗 Víc v studii na webu, odkaz v komentářích.

Až třetina romských dětí chodí do segregovaných škol. V 79 školách tvoří Romové přes polovinu žactva. Ve speciálních školách je jich 15 %, což pětinásobně překračuje zastoupení v populaci. Systematická segregace romského žactva není jen ostudou českého školství. Je samozřejmě i protiústavní.

💬„Znemožnilo mi to komplet celý život. Bylo to tam strašně lehké. V té škole byla většina romských dětí, tam nebyly děti z majority,“
říká Julius Mika, jeden z osmnácti romských žáků z rozsudku D.H. – rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který Českou republiku v roce 2007 odsoudil za diskriminaci romských žáků v jejich přístupu ke vzdělání.

Školy často hovoří o bariérách na straně rodin. Je ale potřeba chápat kontext nefunkčních systémů, dlouhodobé marginalizace a zkušeností s institucemi a s prostředím, které s romskými rodinami nepočítá. Účinná podpora dokáže zohlednit i tyto souvislosti a pracovat s nimi citlivě a partnersky.

💌 Kde se inspirovat?
V Česku je spousta lidí, kteří se podílí na zlepšování školství či celého systému. Patří mezi ně sociální pedagožky, terénní pracovníci, vládní zmocněnkyně či rovnou celé školy a projekty. Koho se vyplatí sledovat? Mrkněte do komentářů ⤵️

16letá Eliška hraje na klavír, působí v divadle a je dobrovolnou hasičkou. Hlavně je ale studentkou střední školy s maturitou, což je v Česku s Downovým syndromem naprosto unikátní, píše Veronika Hlaváčová pro iROZHLAS.cz.

„Učím se denně. Matiku nebo češtinu dělám s babičkou. Cizí jazyky s mamkou, hodně mě baví třeba chemie,“ říká Eliška, která má na pololetním vysvědčení hlavně jedničky a dvojky. Ve třídě sedí hned u katedry a vedle v lavici nemá spolužačku nebo spolužáka, ale asistentku pedagoga. Ukazuje, že podpůrná opatření potřebují děti i na středních školách – a že lze díky nim překonávat zažité bariéry.

💬„Asistentka mi pomáhá připravit se na hodinu, také psát a fotit poznámky.“ Elišku výuka tak zaujala, že by sama ráda byla asistentkou pedagoga. „Chci pomáhat dětem, kterým to ve škole nejde,“ usmívá se. „Ve třídě mám kamarády,“ doplňuje. Spolužáci na ni reagují pozitivně, patří mezi ně. Děti respektují její specifika.

Není žádné geniální dítě. Má tu nejběžnější podobu Downova syndromu, které se říká prostá trizomie. „S dcerou jsme se začali intenzivně připravovat dva roky před přijímačkami. Náročné to bylo a navíc jsme to dělali s tím, že je pravděpodobnější, že to nevyjde. Ale tahle velká práce vyšla,“ usmívá se maminka Kateřina Faltová.

💌 Odkazy na reportáž i naši studii o důležitosti podpůrných opatření na SŠ v komentářích ⤵️

„Dopady se budou lišit podle toho, čím domácnost vytápí. Relativně to dopadne víc na nízkopříjmové domácnosti,“ shrnuje Anita Baudyšová naši analýzu s Centrem veřejných financí o emisních povolenkách na plyn, uhlí, benzín či naftu pro ČT24.

Průměrně by šlo o stovky korun měsíčně. Pro zmírnění dopadů navrhujeme vedle podpory zelených investic i přímé finanční kompenzace – přeci jen těžko vyměníte kotel, když bydlíte v podnájmu. Vládě navrhujeme snížit zdanění práce (zvýšit slevu na poplatníka o 1 200 Kč) a zvýšit superdávku (zvednutím energetického paušálu o 20 %). Vláda aktuálně celé ETS2 odmítá.

📊 Jak kompenzovat zdražení?
● Změna superdávky = 195 tisíc domácností dostane o 643 Kč měsíčně navíc
● Sleva na poplatníka = 3,1 milionů domácností dostane +160 Kč měsíčně
● Kombinace slevy, změny superdávky + valorizace důchodů = 4,6 milionů domácností dostane +219 Kč měsíčně

Tím znatelně klesne podíl domácností, na které by ETS2 mělo vyšší dopad, ze 17 % na 10 %. Námi navrhované kompenzace nedokáží dopady vykompenzovat úplně a ani by neměly – jejich cílem je ulevit nejvíce ohroženým a usnadnit tak přechod na udržitelnější zdroje pomocí investic do energetických úspor a nízkoemisních technologií 💌repotáž a studie v komentu⤵️

Kolem emisních povolenek ETS2 je už dlouho pořádné horko. Dosud jsme ale nevěděli, jak by zdražení uhlí či benzínu dopadlo na různé české domácnosti. Tak jsme to společně s Centrem veřejných financí jako první spočítali. Navrhujeme taky, jak domácnostem ulevit. Všechna opatření mohou efektivně sloužit i během energetických krizí, jaká se na nás valí kvůli válce v Íránu. ⤵️

O co se ale vlastně jedná? I Česko by mělo od roku 2028 rozšířit systém emisních povolenek pro průmysl či teplárny (ETS1) i na silniční dopravu či vytápění domů. Cíl zůstává stejný: snížit emise, zároveň z výnosů domácnostem přispět na zateplování či bezemisní dopravu, a tak posílit naši nezávislost na fosilních palivech.

❔Jak by to vypadalo v praxi?

Průměrná domácnost by platila měsíčně o 447 Kč navíc.* Dopady se ale zásadně liší. Téměř polovině domácností by náklady vzrostly maximálně o 250 Kč, protože používají bezemisní zdroje či dálkové teplo (již v ETS1).

Část domácností ale může čelit citelnému zdražení. V Česku stále 6 % domácností topí uhlím, jim by účty vzrostly i o tisíc korun měsíčně. Mezi zasažené patří i domácnosti, které topí zemním plynem či daleko dojíždí.

Nárůst cen by celkově víc dopadl na chudší domácnosti. I proto by měl stát přijít s promyšlenými návrhy, jak dopady kompenzovat, aby se lidé nepropadali do energetické chudoby. Může jít o podporu investic i přímé kompenzace, které řeší naše studie.

◽️ Navrhujeme:
• Zvýšit slevu na poplatníka o 1 200 Kč
• Zvýšit energetický paušál v superdávce o 20 % pro všechna paliva
• A počítáme i s automatickou valorizací starobních důchodů v důsledku inflace.

Celkové náklady vychází přibližně na 13 mld. Kč ročně, tedy přibližně polovinu očekávaných ročních výnosů ETS2. Zbytek může stát investovat do dlouhodobého snižování závislosti na fosilních zdrojích, jejichž rizikovost připomíná i válka na Blízkém východě.

💌 Odkaz na studii v komentáři 🔗 ⤵️

*V uvedených výpočtech počítáme s potenciální cenou povolenky 55 €. Může být i vyšší, na vývoj ceny doporučujeme reagovat nastavením kompenzací.

„Mzdy pořád zaostávají za možnostmi naší ekonomiky,“ říká Daniel Prokop v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ⤵️

„Hrubá mzda má meziročně vyrůst na padesát tisíc korun. To zásadně pomůže. Poslední dva roky konečně mzdy rostou a zejména domácnostem, které byly nejvíc postiženy ekonomickou krizí, to může pomoct. My jsme jako stát hodně pomohli seniorům, ale méně těm pracujícím.

Problém je, že úroveň platů neodpovídá našemu ekonomickému výkonu. Podle indexu prosperity patříme už do zhruba desetiny nejrozvinutějších států v Evropě, ale platy jsou spíš v té spodní třetině. S tím samozřejmě souvisí daně. Hodně daníme práci, relativně málo spotřebu, majetek, kapitálové příjmy. Takže hodně redukujeme příjmy pracujících. To bohužel kazí jejich kupní sílu.

Česko patří k zemím, kde lidé mění práce nejméně v Evropě. Flexibilitu trhu práce brzdíme ochranářskými opatřeními, aby nikdo nebyl nezaměstnaný. Zároveň tu dosud ale byla malá podpora v nezaměstnanosti a máme špatný systém rekvalifikací, kdy se úřady lidem věnují až po x měsících bez práce. Máme slabší odbory, slabší minimální mzdu... Myslím, že musíme obojí změnit a mzdy zvýšit.“
🔗⤵️

Hledáme Analytičku/Analytika kvantitativních výzkumů ve vzdělávání! Co budeš dělat? Mrkni do postu. Jaký budeš mít dopad? Mrkni do připnutého postu našich dopadů za rok 2025;)

💌 Pište do 5. 4. paqresearch.cz/hledame-analyticku-vzdelavani/

Zákon měl vzniknout, pak zase ne, potom jako vyhláška, teď zase zákon a uvidíme, co zítra. V Rusku, Gruzii, Maďarsku už takový ale mají. A český návrh vládních poslanců Vondráčka či Rajchla jde podle právních expertů místy dál i než ten Putinův.

➡️Zahraniční spolupráce by muselo evidovat obrovské množství subjektů. Nejen neziskovky. Taky akademici, reklamní agentury, firmy se zahraničními partnery, influenceři s dosahem na sítích. To je obří administrativní zátěž, zničení vědy, byznysu i občanské společnosti pod hrozbou likvidačních pokut až 15 milionů.

Vláda po kritice slíbila zákon přepracovat. Andrej Babiš ho teď na sítích znovu hájí. I uhlazená verze ale může být nebezpečná. Podobné zákony vždy hrozí zneužitím. Kombinace vágní definice „zahraniční vazby“ a závratných pokut může snadno sloužit�k zaklekávání nepohodlných. Ostatní vede k preventivní autocenzuře, aby se člověk či organizace nedostali do problémů.

Transparentnost neziskovek přitom už dnes zákony zaručují. Zveřejňují zdroje financování ve výročních zprávách. Větší organizace procházejí auditem. Od loňska máme registr lobbování. Povinnosti můžeme, pravda, důsledněji vymáhat.
ℹ️ Kdo je neplní, jsou paradoxně poslanci, kteří stojí za autoritářským návrhem (data v komentářích).

💌 Nás v PAQ by se zákon téměř netýkal. Pracujeme transparentně, máme minimum zahraničních donorů či spoluprací. Česko ale pro svou prosperitu rozhodně nepotřebuje, aby si ničilo podmínky pro vědu, podnikání a svobodné vyjadřování názorů. Pokud souhlasíte, sdílejte, než nám to všem zakážou ✌️

Vlády neustále hledají úspory, schodek přesto roste. Proč? I protože reálné příjmy státního rozpočtu klesly mezi lety 2019 a 2026 o 100 miliard Kč, ukázala nová studie Centra veřejných financí. Naopak výdaje vzrostly o téměř 200 miliard. V součtu se dostáváme k letošnímu schodku, který dělá 310 miliard. Co s tím? ⤵️

Ač tomu debata moc neodpovídá, Česko má celkově poměrně nízké daně. Vzhledem k HDP máme třetí nejnižší příjmy z 22 unijních zemí v OECD. (Data za rok 2024). Náš daňový systém zároveň trpí zásadními nedostatky. Hodně daníme práci a firmy, málo naopak majetek a spotřebu. To brzdí ekonomiku, posiluje majetkové nerovnosti, nepřispívá ke zdraví populace.

ℹ️ V posledních letech se náš mix ještě zhoršuje. Reálný výběr spotřebních daní klesl o 60 miliard, protože chybí jejich valorizace. Naopak zdanění práce a zisků firem, které brzdí ekonomickou aktivitu, vzrostlo o 90 miliard.

Česku by pomohly Chytrejsidane.cz, které navrhujeme ve spolupráci s CVF a IDEA. Ukazujeme, proč dává smysl méně danit práci a firmy a vyvážit to vyšším zdaněním spotřeby, majetku a uzavřením neférových výjimek. Mohli bychom tak daněmi podpořit růst, ulevit nízkopříjmovým a přitom vybrat dost na vzdělávání i obranu.

💌 Reformy samozřejmě potřebujeme i na straně výdajů. Omezením nadfinancování velkých měst v RUDu, posílením zdravotní prevence či oddlužení můžeme šetřit 100 miliard ročně. 🔗Odkazy v komentech

Pomoz nám analyzovat český vzdělávací systém a přinášet systémové návrhy, jak ho udělat spravedlivější a efektivnější. Hledáme analytičky či analytiky, kteří mají zkušenosti s kvantitativním výzkumem a zájem o české vzdělávání. Pozice je vhodná i pro ty, kdo dokončují své studium.

💫 Pište do 5. 4. 2026

💌 Vše tu: paqresearch.cz/hledame-analyticku-vzdelavani/