Lisse

🍀Poslední týdny vznikalo vedle dílny malé místo.
Nenápadně. Pomalu. Bez velkých plánů.

Místo, kde si můžete v klidu vyzvednout své objednávky, prohlédnout si věci naživo, sáhnout si na materiály a třeba na poslední chvíli vybrat dárek pro někoho blízkého.

Najdete tam moje šité věci z džínoviny, košil a zbytků látek, ale i pár drobností od dalších tvůrců, které mám ráda.

🌿Není to klasický obchod.
Spíš klidný prostor vedle dílny, kde se na chvíli můžete zastavit. Bez spěchu.

Občas tam vzniknou i malé workshopy pro 1–2 ženy, nebo individuální lekce základů šití — pro ty, které si chtějí něco zkusit, naučit se nebo si jen na chvíli sednout ke stroji a vypnout hlavu.

Kafe bývá většinou hotové ☕🙂

Kdybyste se chtěli někdy zastavit, napište mi zprávu.
Většinou jsem vedle.....

📍Frýdecká 289, Ostrava – Kunčice
📩 IG:lisse.cz
📞 608 768 636

Dnes mě najdete na Floridě....☀️

V květnu budu na této krásné akci.

Stavíte se?

📆 V úterý 19. května se ve výstavních kontejnerech
zabydlí tito sdílkaři:

🟡 Lisse Udržitelnost a funkčnost v ručně šitých doplňcích.
🟡 Byliny Beskyd Přírodní kosmetika z hor.
🟡 Galerie Dukla Jedinečný porubský výstavní prostor. Galerie na ulici, ulice v galerii.
🟡 Jijinkův svět Bytový textil, ložní povlečení, hračky a jiné krásné nezbytnosti.

Celý program na https://sdilko.cz

Městský obvod Ostrava-Poruba

Výprodejové věci. Nenašly si zatím zákazníka, vyklízím sklad. Budete - li mít zájem, napište.

Výprodej z dílny. Bez keců. Třídím. Stěhuju.

Potřebuju uvolnit místo a dostat peníze zpátky alespoň za materiál.
Některé věci končí úplně. Některé jen nenašly svého člověka.

👉 každý den jiná kategorie
👉 nízké ceny / nebo navrhni svou
👉 kdo dřív napíše, bere

Začínám dnes večer.

Nevybrala sis? Napiš, možná něco ve skladu najdu.

„To si děláte srandu? Vždyť tu skořápku máte zadarmo!“

Stojím na velikonočních trzích. Vedle mě mladý pár prodává ručně zdobená vejce. Krásná práce. Jemná, trpělivá, naučená.

A pak to přijde.....

Návštěvník začne svému společníkovi vyčítat, že si jedno koupil.
„Vždyť jsou to zloději. Skořápka nic nestojí a chtějí za to 60 Kč?!“

Nejdřív si myslím, že je to vtip. Není.

Snažíme se vysvětlit:
že za tím není jen skořápka,
ale čas, um, roky učení,
odvody, cesta, pronájem místa,
hodiny práce, které nejsou vidět.

Nepomáhá to.
Argumenty se od ní odráží, jako by vůbec nedopadly.

A mně v tu chvíli dochází něco nepříjemného:
že pro někoho je pořád „ruční práce“ jen kus materiálu.
Ne příběh. Ne práce. Ne hodnota.

Možná za to můžou i média, možná zkušenosti, možná jen úhel pohledu.
Ale upřímně – trochu mě to rozhodilo.

Protože pokud nevidíme hodnotu práce druhých,
jak chceme, aby někdo viděl tu naši?

👉 Jak to máte vy?
Kolik z ceny výrobku je podle vás „materiál“ a kolik „člověk“?

👖Nevyhazujte své džíny. Ony ještě neskončily.

👖Děkuju vám za každé opotřebené džíny, který mi přinesete a každé džíny, které sami zpracujete. Díky ta
každou kapsu, za každé vyšisované koleno, za každý odstín modré.

👖Rifle už vám možná dosloužily.
Ale nejenom pro mě můžou být novým začátkem.

👖Z vašich džín vznikají nové projekty.
Kabelky, tašky, polštáře, drobnosti, které dostávají druhý život.
A pak ..... můžou dělat radost někomu jinému.

Tohle miluju na tvorbě nejvíc.
Že věci nekončí. Jen mění podobu.

Ukažte své upcyklované projekty a inspirujte nás! Díky.

„Rozhodla jsem se přestat bojovat.“

Děkuju za vaše reakce k minulému příspěvku. Psalo mi v soukromých zprávách opravdu hodně žen.

Tohle je tedy moje odpověď:

Já sama jsem se rozhodla vrátit k počátkům svého šití.
Přestat jsem tlačit na pilu.
Ponechám si tvorbu jako koníček, ne jako zdroj tlaku a hlavní zdroj příjmu.
Nebudu vyrábět věci, které mě netěší, jen proto, aby se „něco prodalo“.
A nebudu stát na stánku s pocitem, že musím obhájit vlastní existenci.

Možná je i tohle změna.
Ne ta, která je vidět navenek, ale taková, která mi dává smysl uvnitř.