Getera

Český hydrometeorologický ústav vydal výroční zprávu za loňský rok. Pročetli jsme to za Vás a zde pro Vás dáváme nejdůležitější informace

📉 Ohlédnutí za rokem 2025: Sucho a teplotní rekordy v Česku

Rok 2025 potvrdil trend klimatických změn. Tady jsou hlavní fakta, která ovlivnila naši krajinu i vodní zdroje:

• Teploty na vzestupu: Rok 2025 byl 13. nejteplejším rokem od roku 1961. Průměrná teplota byla 8,8°C, což je o 0,5 °C nad normálem.

• Srážkový deficit: Rok byl srážkově podnormální (spadlo jen 83 % obvyklého množství srážek). Nejméně pršelo na západě a východě Čech.

• Voda v krajině: Kvůli suchému únoru, srpnu a prosinci narůstal srážkový deficit. Průtoky v řekách byly po většinu roku podprůměrné.

• Stav podzemních vod: Hladiny mělkých vrtů byly celkově mírně podnormální. Kritická situace panovala v povodí Ohře a Dolního Labe, kde byl stav vyhodnocen jako mimořádně podnormální.

• Povodně jen lokálně: Rok byl hydrologicky klidný, bez plošných povodní. Nejvýznamnější vzestupy hladin nastaly v červenci v Jeseníkách a Beskydech.

🔮 Prognóza a výhled

Vzhledem k datům ze zprávy lze pro nadcházející období očekávat tyto trendy:

1. Tlak na vodní hospodářství: S pokračujícím srážkovým deficitem bude klíčové zaměřit se na retenci vody v krajině a efektivní nakládání s podzemními zdroji, které se doplňují pomaleji než povrchové vody.

2. Riziko sucha: Pokud nedojde k nadprůměrně srážkové zimě a jaru, hrozí v roce 2026 další pokles hladin hlubokých zvodní, které jsou již nyní v mnoha oblastech (např. severočeská křída) na hranici minim.

3. Adaptace na extrémy: Střídání dlouhých období sucha s prudkými lokálními srážkami (jako v červenci 2025) vyžaduje investice do odolné infrastruktury a chytrých řešení v zemědělství i průmyslu.

Nyní víme co náš čeká, tak se na to spolu připravme😎

Roční zpráva o hydrometeorologické situaci v České republice v roce 2025 Český hydrometeorologický ústav pravidelně informuje o aktuálním vývoji hydrometeorologické situace v týdenních a měsíčních zprávách. Tato roční zpráva je stručným shrnutím vývoje teplotních, srážkových a odtokových poměrů a vývoje zásob sněhu a podzemních vod v ka...

Prší v Liberci pořád? Grafy mluví jasně! 📊

Traduje se, že v Liberci buď prší, nebo je to do kopce. Ale ruku na srdce – všimli jste si, jak jsou poslední roky suchá jara a podzimy? 🍂🌷

I když celoroční průměr vypadá díky deštivým zimám a letním bouřkám v normě, příroda nám dává jasně najevo, že s vodou je to jako na houpačce. Z extrému do extrému – od mimořádně suchých měsíců až po ty rekordně vlhké (vzpomenete na červenec 2021?).

Jak sucho v posledních letech pociťujete vy na svých zahradách nebo při procházkách v Jizerkách? Napište nám do komentářů! 👇

S teplem a sluncem je hnedka ta práce lepší 😊

📢 Novela stavebního zákona: Co se mění v ochraně vod?

Tento týden prošla Poslaneckou sněmovnou prvním čtením novela nového stavebního zákona. Co to v praxi znamená? Novela zásadně rozšiřuje kompetence stavebních úřadů na úkor dotčených orgánů, jako jsou například odbory životního prostředí.

Pomineme-li fakt, že běžných stavebníků rodinných domů se změny dotknou jen minimálně, v oblasti vodního hospodářství narážíme na zásadní rizika:

💧 Konec rozhodování vodoprávních úřadů u nových staveb?

V rámci povolování vodních děl (např. studní nebo domovních čistíren) by nově o nakládání s vodami – tedy o povolení k odběru či vypouštění – rozhodovaly už pouze stavební úřady. Z našeho odborného pohledu to může vést k výraznému oslabení ochrany podzemních i povrchových vod. Vodoprávní úřady jsou historicky důslednější, provádějí šetření v terénu a hlídají vliv na okolní zdroje. Přesun této agendy na stavební úřady se nám v době úbytku zásob podzemní vody jeví jako velmi nešťastný krok.

🛡️ Ochranná pásma a havarijní plány

Nově pod stavební úřady spadá také vyhlašování ochranných pásem u nových vodních zdrojů. Ještě rizikovější je však úprava vodního zákona týkající se závadných látek. Pokud jejich užívání souvisí se stavbou, o schválení havarijního plánu bude rozhodovat opět stavební úřad. Neodborné posouzení v této oblasti může mít pro životní prostředí fatální a nevratné následky.

Závěrem...
Tuto úvahu prosím neberte jako útok na úředníky stavebních úřadů. Jde o upozornění na systémovou změnu. Ze zkušenosti naší i mnoha našich kolegů víme, že stavební úřady se primárně soustředí na procesní a technickou stránku stavby, zatímco ochranu přírodních zdrojů a vlivy na okolí dosud nejlépe garantovali odborníci z odborů životního prostředí. Doufáme, že tato odborná kontinuita zůstane zachována i po zavedení novinek.

Jaký je váš názor na centralizaci stavebního řízení? Budeme rádi za vaše komentáře! 💬👇

www.psp.cz

🐟 Proč vám úřad nechce povolit čističku? Možná tím chrání i vaši studnu.
Možná jste v posledních dnech zaznamenali zprávy o masivních úhynech ryb. Vědci varují jasně: České vody se dusí. A viníkem není jen sucho, ale neviditelný zabiják, kterého máme doma všichni – fosfor.

🛑 "Zranitelná oblast" – strašák, nebo nutnost?
Mnoho stavebníků narazí na termín "Zranitelná oblast" a mávne rukou: "To se týká zemědělců a hnojiv, ne mého rodinného domku." Omyl. Zranitelná oblast nám říká jednu zásadní věc: Půda v tomto místě funguje jako cedník. Je propustná, hladina podzemní vody je vysoko a vše, co do země vypustíte, se velmi rychle dostane do oběhu.

🚽 Proč běžná čistička nestačí?
Tady narážíme na mýtus "čisté vody". Běžná domovní čistírna (DČOV) zbaví vodu zápachu a kalu. Voda na odtoku vypadá jako křišťál. Ale chemicky? Je to fosforová bomba. Bakterie v běžné čistírně totiž nedokáží "sníst" všechen fosfor z našich pracích prášků a myček. Až 70 % ho proteče dál.

V momentě, kdy takovou vodu vypustíte do trativodu (vsaku) v "děravé" zranitelné oblasti:

Fosfor rychle prosákne do podzemních vod (a třeba do vaší studny).

Dostane se do nejbližšího potoka.

Tam nakrmí sinice, které vodu otráví toxiny a připraví ryby o kyslík.

✅ Řešení existuje (a úřad ho bude chtít)
Proto jsou vodoprávní úřady v těchto oblastech přísné a nechtějí povolit "obyčejné" čističky nebo septiky se vsakováním. Není to byrokratická šikana, je to fyzika.

Pokud stavíte ve zranitelné oblasti, máte obvykle dvě cesty:

Odpadní jímka (žumpa) – Voda nikam neodtéká, vyvážíte ji. Je to drahé na provoz, ale bezpečné pro okolí.

DČOV s chemickým srážením fosforu – Do čistírny se přidá malé zařízení (dávkovač), které fosfor vysráží ještě v nádrži. Účinnost vyletí nad 95 % a voda je bezpečná i pro citlivé toky.

💡 Co si z toho odnést?
Čistírnu a septik opravdu nelze vybudovat všude. Příroda má své limity. Pokud po vás projektant nebo úřad chce "srážení fosforu", nebraňte se tomu. Je to technologie, která zajistí, že v potoce za vaším domem budou žít pstruzi, a ne jen zelená kaše.

👷 Řešíte čištění odpadních vod ve zranitelné oblasti? Napište nám. Podíváme se na vaši lokalitu a navrhneme technologii, která projde přes úřady a nebude škodit přírodě.

Dneska jsme poprvé použili naši malou vrtnou soupravu na opěrnou zeď a výsledky byly skvělé. Zatěžkávací zkouška byla úspěšná.

⛏️Máme novou hračku na geologické průzkumy, a jak nejlépe ji vyzkoušet než rovnou na akci pro opěrnou zeď a násypové těleso. #geology #geologistlife #fieldwork #drill #hydrogeology #workday #newtoy #drillrig #geologyrocks #czechrepublic #getera #nature #workhard

💧 Zatímco jiní relaxovali, my jsme se ponořili do hlubin! ⛏️

Prodloužený víkend pro nás znamenal nasazení do terénu a start základní pasportizace a diagnostiky klíčových vodních zdrojů pro jedno město v Podkrkonoší. Místo odpočinku jsme prováděli kamerové prohlídky jímacích objektů – a jak vidíte na fotkách, nešlo o snadnou práci! 🚧

Co nás čeká dál?

Po prvotním "okouknutí" přicházejí na řadu náročné technické práce:

🧪 Čerpací zkoušky na vrtané studni.

🧽 Čištění jímacích zářezů pro obnovu jejich funkčnosti.

🔬 Následné vzorkování podzemních vod pro ověření kvality.

Až shromáždíme všechna data, navrhneme komplexní plán, jak s tímto jímacím územím dále naložit. Rozhodneme, na jaký typ jímacího zařízení se zaměřit při budoucí rekonstrukci a zprovoznění.

Tyto práce vyžadují hluboký přesah do vodárenství a vodního stavitelství. Naštěstí v naší společnosti máme bohaté zkušenosti s takto náročnými projekty.

Pokud Vás taky trápí problémy s vodními zdroji, jsme Vám k dispozici

🌊 Nové pravděpodobnostní hydrologické předpovědi

☝️ Záplavy ze září 2024 nám ukázaly, jak moc je pro vaše rozhodování klíčová komplexní a přehledná informace – a to včetně vyjádření nejistoty budoucího vývoje.

🔵 Proto Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) zavádí novinku. Na webu Hlásné a předpovědní povodňové služby HPPS (hydro.chmi.cz) teď najdete:

💧 Nové pravděpodobnostní hydrologické předpovědi – uvidíte tak nejen nejpravděpodobnější scénář, ale i možná rizika.

💧 Souhrnnou tabulku předpovídaných maxim – pro rychlý přehled nejdůležitějších údajů.

💦 Tyto nové, plnohodnotné předpovědi vám pomohou lépe se připravit a rozhodovat. Zajímají vás detaily? Mrkněte na hydro.chmi.cz.

🧐 Čtení snímků z meteorologického radaru může být na první pohled složité, ale s pochopením několika základních principů se v nich brzy zorientujete. Snímky zobrazují srážky v reálném čase a jsou klíčové pro sledování vývoje počasí.

Infografika: Jáchym Brzezina, Adriana Šindelářová, ČHMÚ.

Nyní vrtáme v Krkonoších vrty pro tepelná čerpadla. Jako lidé ze severu dobře víme, jak tuhé zimy zde můžou být. S námi se ale zimy bát nemusíte!

Zjistěte, jak můžeme pomoci i vám!

www.getera.cz

Dnes jsme se vydali prozkoumat historický skvost – starou vodárenskou věž na Holešovické tržnici! 🧐 Věděli jste, že pod touto architektonickou dominantou se skrývá téměř 4 metry široká studna z konce 19. století? V rámci naší návštěvy jsme obhlíželi lokalitu a připravovali se na čerpací zkoušku, která nám pomůže odhalit její tajemství. Sledujte nás pro další novinky!
www.getera.cz