Typomag

Povel “za” Gi zařadí za mě, terén čtu já, a jedeme jako jeden celek. Uleví to nohám a celkově mi to zjistí krok směrem dolu po kořenech a kamenech a nebojim se to pak paradoxně tolik pustit. V mírnym seběhu, kde terén neni tak technickej ji zase pustim, ať mi krok natáhne. Stehna jsou při něm ale v jednom ohni 🔥Na Ještědu nám to v sobotu zafungovalo perfektně – Gi už po těch 7 startech tam prostě ví 🥹👏🏻 Canicross je pri nás už jen taková společná vzácnost. O to víc mě dojímá, jak je v tom postroji jistá a bystrá.

A bylo to nakonec fakt dobrý rozhodnutí běžet 🥹🫶🏼
Už pod můstkama vedro, zavodnit co nejvíc gi, rozklus i s ní a trochu abecedy.
Start z prvních pozic a tam se snažit držet většinu trasy. Předběhl nás jen jeden běžec se psem. Toho jsem už nedohnala.
U každý občerstvovačky káď s vodou a gi v ní, jako malá velryba. Dopřávám jí i meloun 🍉
U prvního výšlapu na Ještěd pod lanama štrůdl, kterym jsme se draly nahoru a děkovaly každýmu, kdo nás před sebe pustil.
Prudkej seběh kolem můstků bolel a pak rovnou na černou sjezdovku, kde byl ještě sníh. Tahleta jarní trasa je oproti tý zimní vždycky přísnější + to vedro k tomu.
Na nějaký štěrkový rovině - už nevim na jakym kilometru - jsem si opět odřela kolena a zničila svý další oblíbený legíny… měla jsem si vzít kraťasy 😂😬
No nebylo to zadarmo, ale nějakym způsobem jsme další dvojici se psem utekly o půl hodiny a z žen se dostaly na 1. místo! Abs 2. (Když mi frnknul ten týpek).

Časově se to nedá srovnávat se střelama, co běhaj bez psa. Ale já jsem na tu mojí padesátnici tak pyšná 🥹 zase mi ukázala, že ona je prostě horskej pes, kterej se kopců nebojí a že na to rozhodně ještě má 🫶🏼 říkám jí od teď Radka Brunnerová 😅

Beránek od babi, kopce pro mě. Férovej deal. 🤤
Každá návštěva jihu má svůj řád — syn u prarodičů, já v kopcích. Když to teda zrovna takhle hezky vyjde…
V Praze běhám skoro každej den s kočárkem, takže jihočeský výběhy bez něj jsou pro mě něco jako soustředění. S výbornou stravou k tomu!
Novohradské hory v sobotu, Kleť v neděli. 42 km, 1 509 m převýšení a nula kočárků.
Lysá hora na LHUT mě čeká čtyřikrát. Zatím si říkám, že tohle byl dobrý začátek. 😅

Březen běžecky: 408 km 🏃🏼‍♀️
Celkem: 517 km / 6254 m ⛰️

A ne, tohle není apríl.

Upřímně jsem si nemyslela,
že se někdy dostanu na 400+ km za měsíc 🥹👀

Ale přípravy na LHUT jedou naplno,
tak pomalu zvedám objemy,
přidávám kopce a občas i intervaly…
když to tělo dovolí.

Většina kilometrů zase s kočárem.
Long runy o víkendu už jen moje 🫶🏼

Ne všechno bylo lehký.
Ale všechno to dává smysl.

Nevím, jestli tyhle recap posty někoho motivujou.
Ale jestli to nakopne aspoň jednoho člověka,
tak to za to stojí.

LHUT se blíží. 67 km / 4100 m.

A moje vesta?
Takovej malej přenosnej bufet 😅

Všechno, co vidíte, teď testuju.
Protože v závodě není prostor na překvapení.
(Hlavně ne od žaludku.)

Střídám víc značek, zkoušim, co sedí, co ne.
Bez spoluprací, který mě nesvazujou, ale taky nesponzorujou 🫠🥲.

Do startu zbývá pár týdnů
a příprava už dávno není jen o kilometrech.

Ale i o detailech.

Třeba jak dostat sebe, muže a malý dítě z Prahy do Malenovic.
A jak zvládnout support na Lysý,
kde se potkáme hned několikrát.

Možná to bude nakonec stejně náročný
jako samotnej závod 😅

Tak uvidíme, jak to celý dopadne.
Zatím ladím detaily… a běhám.

neni to jenom o běhu, ale o všem tom kolem a konzistenci v tom všem. 🙌🏼🥲

Únor běžecky: 275 km 🏃🏼‍♀️
zbytek chodecky a trochu lyžařsky ⛷️
Objem potěší.
Ale to hlavní se u mě děje jinde.
Zaregistrovala jsem se na LHUT a tam nerozhoduje tempo,
ale schopnost běžet dlouho ekonomicky.
Co nejníž. Co nejklidněji.
Už dávno nekoukám na pace.
Řídím se tepovkou a zónami ze zátěžového testu.
Většina kilometrů je pomalá. Opravdu pomalá.
Recovery běhy hlídám přísně.
Protože adaptace se děje v klidu, ne v heroických výkonech.
Jestli mám jako hobík něco předat, tak tohle:
– buduj základ v nízké intenzitě
– hlídej si srdce, ne ego
– jez a spi tak, jako chceš závodit
– regenerace není slabost, ale strategie
Rychlost přijde.
Ale vytrvalost se staví trpělivostí.
Tak běhejte. Smysluplně. Skol! 🤟🏼

Nechci vychovat sportovce.
Chci vychovat dítě, pro které je pohyb normální.
Když každé páté dítě řeší nadváhu,
největší změna začíná doma.
Ne tlakem.
Ale příkladem.
A to je docela silná motivace 😅