Adam Rujbr Architects

"V rámci kongresu Build'n Green 2026 jsem se zúčastnil odborné exkurze na téma Brownfields and Adaptive Re-use, která v první části představila projekt Sophie 7, v rámci kterého byla nemocnice Sophienspital předělána na víceúčelový komplex, což vedlo ke smysluplnému využití opuštěného areálu starého špitálu. Přidáním dalších funkcí a otevřením do té doby uzavřeného parku, se povýšil celý záměr do podoby, ze které mohou profitovat i ostatní obyvatelé čtvrti Neubau.

Další část exkurze byla venována staršímu projektu Gasometer, kde flexibilitu v praxi důvtipně ukazuje přeměna předimenzovaných obchodních prostor na velký společenský sál pro 3000 návštěvníků.

Závěr exkurze přiblížil novou čtvrť Village im Dritten, která byla skvělou ukázkou využití brownfieldu a dobrého urbanismu. Každý blok navrhoval jiný architekt, přičemž všichni byli vybráni formou architektonické soutěže. Park propojující všechny bloky má dvě části, jednu upravenou a jednu divokou, která slouží jako domov chráněných ještěrek, které se v minulosti na opuštěném nádraží usadily. Byla pro ně dokonce vybudována chráněná utočiště, jelikož se takto soustředěny na jednom místě staly snadnou kořistí pro sokoly." – Adam Rujbr

"Minulý týden jsem se zúčastnil mezinárodní konference Build'n Green 2026 ve Vídni, na kterou druhý den navázala široká nabídka odborných exkurzí. Na každé podobné konferenci zazní velké množství častokrát zmiňovaných faktů, stejně jako plno zajímavostí a nových informací. Ačkoli je těžké vybrat, rád bych vypíchnul několik momentů, které mě během návštěvy Vídně zaujaly.

▪️ Akce měla výrazný mezinárodní přesah, účastníci byli z celého světa a v úvodním panelu zazněly zdravice z mnoha kontinentů. Je patrné, že téma udržitelnosti a cirkularity ve stavebnictví rozhodně není nějaký výhradně evropský experiment.
▪️Architekt Peter Lorenz měl zajímavou přednášku o udržitelném urbanismu, Agnieszka Sznyk doplnila svou prezentaci novinkou - dřevěnými stožáry větrných turbín a Andrea Kraj z RRC Polytech v Kanadě vzbudila můj zájem budovami coby stabilizátory sítě, stejně jako unikátními elektrickými vozidly Tundra Buggy." – Adam Rujbr

foto: Adam Rujbr, AUSSENWIRTSCHAFT - Marko Kovic

Nedávná návštěva Smíchova nebyla jen o již hotových stavbách a zajímavých detailech, ale měli jsme i možnost nahlédnout přímo do výrobních procesů, které zde aktuálně probíhají 🏗️. Fascinující byly pohledy do obrovských stavebních jam, se kterými se člověk rozhodně nesetkává každý den.

🔋 Velmi pozitivně vnímáme skutečnost, že celý rozsáhlý projekt nové čtvrti je navržen s důrazem na ekologickou udržitelnost, kdy jsou využívány obnovitelné zdroje energie, jako jsou geotermální vrty, fotovoltaické elektrárny a v celé čtvrti se nachází značné množství nabíjecích stanic pro elektromobily 🔌.

📃 Všechny navržené kancelářské budovy cílí na certifikaci BREEAM, což je jeden z nejrozšířenějších globálních certifikátů pro udržitelné budovy 🌿.

Nedávná návštěva nově vznikající čtvrti na Smíchově byla mimo jiné ukázkou mnoha zajímavých detailů 🔎. Nás na první pohled zaujala subtilní 3D tištěná fasáda od české společnosti Sipral a.s., která byla tak dokonalá, že jsme měli problém uvěřit, že se nejedná o odlitek, ale o produkt 3D tisku 👌. Za zmínku stojí i použití masivních žulových bloků na dlažbu, která díky své pevnosti a stabilitě odolá zatížení třeba i hasičského auta s plnou cisternou 🚒.
Už jste se byli v nové čtvrti podívat? A co tady zaujalo Vás?

...a zatímco si dámy z našich řad užívají mezinárodní veletrh nábytku a interiérového designu Salone del Mobile.Milano v Miláně, pánové se vydali do Vídně na veletrh obnovitelných zdrojů energie ☀️ SolarSolutions, který se soustředí na inovace v oblasti solární techniky, fotovoltaických panelů a úložišť energie 🔋.

Podobná místa a akce pro nás bývají velkou inspirací, což dalo v minulosti vzniknout systému interních prezentací a přednášek, během kterých sdílíme své zkušenosti a poznatky z různých odvětví achitektury a stavitelství s našimi kolegy z obou našich kanceláří. Takže se už teď těšíme, jak nám po novinkách ze světa designu očima Katky a Kláry představí Adam s Alešem třeba integrované PV panely do krytiny Prefa, nové kotvící materiály, panely, u kterých na první pohled nepoznáte, že jde o fotovoltaiku nebo třeba mobilní bateriová úložiště 👌.

☀️ Prosluněné Miláno si v těchto dnech užívají naše kolegyně Klára a Katka z pražské kanceláře, které v rámci studijního výletu vyrazily na Salone del Mobile.Milano 2026 - nejprestižnější světovou událost v oblasti designu 😍.

🤍 Děkujeme pořadatelům a partnerům akce za pozvání a možnost být u toho s Vámi: 👇

Archizoom ▫️ ELITE BATH ▫️ AXORr ▫️ GAGGENAU▫️ M&T kliky▫️ bulthaup Praha ▫️HÜPPE Group ▫️ J*P FUTURE▫️Kaldewei

📸 ...a malá fotoochutnávka za tisíc slov 😉

Před několika dny se nám naskytla jedinečná příležitost se blíže seznámit s nově vznikající čtvrtí Smíchov City, která nám v současnosti roste za okny naší pražské kanceláře a tak nás pochopitelně zajímalo, na co se jednou budeme minimálně dívat 🙂.

🏗️ Čtvrtí, která postupně vzniká na 20 ha bývalého nákladového nádraží, nás s obrovským nadšením a erudovaností provedl vedoucí projektu Ing. Petr Kulhánek ze skupiny Sekyra Group, a.s., která je, stejně jako my, členem České rady pro Šetrné budovy. Sem putuje naše další poděkování a to především výkonné ředitelce rady, paní Simona Kalvoda, která exkurzi pomohla domluvit. Nově vznikající čtvrť pro nás byla natolik fascinující podívanou, že bychom se s Vámi o naše prvotní dojmy rádi podělili a dnes Vám ukázali to, co je zde již hotové a na co si můžete sáhnout.

🏢 Jsou to především bytové domy ze severní etapy, které nás na první pohled zaujaly svojí rozmanitostí. Pro dosažení atmosféry postupně rostoucího města a vyhnutí se nudné uniformitě se na návrhu bytových domů podílela celá řada tuzemských i zah­ra­nič­ních architektů, což je za nás vynikající cesta, jelikož díky rozdílnému přístupu v řešení fasád i vnitřních dispozic bude nová zástavba sympaticky pestrá. Za co rozhodně dáváme další palec nahoru jsou společné vnitrobloky, které nejsou děleny žádnými ploty a tvoří tak sdílený zelený prostor, dokonale oddělený od rušných ulic. Ty jsou samy o sobě další zajímavostí, neboť ponesou jména významných žen a tak se kromě hlavní třídy pojmenované po Madeleine Albrightové budete moct projít třeba ulicí Medy Mládkové, Růženy Vackové, Jiřiny Šiklové, či malířky Toyen.

Vždy rádi slyšíme, že to, co jsme navrhli, opravdu funguje. Důkazem jsou nám výsledky studie k projektu Apatie 2026, který od poloviny ledna probíhá v jedné z našich posledních realizací, a to na Psychiatrické klinice pro léčbu patologického optimismu v Brně, která je určena pro pacienty trpící chronickým štěstím, u kterých standardní životní komplikace nevyvolávají adekvátní pesimistickou odezvu.

V kontrolovaném prostředí kliniky lékaři zkoumají, jak u těchto hyper-pozitivních jedinců uměle navodit stav existenciálního nihilismu s přesahem do estetiky a prostorového vnímaní, přičemž klíčem k úspěchu je cílená manipulace s jejich dopaminovými receptory.

Léčba probíhá ve třech základních krocích:
◾ Saturace podněty: Pacienti jsou vystaveni neustálému toku průměrnosti, aby došlo k „únavě“ jejich dopaminových drah. Pokud je mozek zaplaven podněty bez skutečné hodnoty, receptory typu D2 se začnou stahovat.
◾ Simulovaná stresová odezva: Pomocí neustálého mírného stresu (např. zvuk kapajícího kohoutku či fotka šéfa nad postelí apod.) je organismus postupně přepínán do režimu přežití.
◾ Kognitivní rekalibrace: V tomto stavu začne i ten největší optimista vnímat radost z bytí a jakoukoli krásu jako zbytečný luxus.

Pozorované výsledky u testovací skupiny:
Pacienti, kteří na kliniku přišli s nebezpečnými symptomy, jako je ranní zpěv nebo radost ze života, vykazují po týdnu terapie slibné známky celkového citového a estetického zploštění. „Pacient č. 42 přestal vnímat symetrii v architektuře jako fascinující a poprvé v životě označil západ slunce za 'vizuální znečištění'. Jeho dopaminový systém je konečně v útlumu,“ uvádí vedoucí lékařského týmu.

Vzhledem k tomu, že architektura přímo ovlivňuje neurochemii skrze zrakové nervy a cirkadiánní rytmy, jsme pro maximální dosažení efektivní léčby navrhli kliniku se specifickými stavebními parametry:
◾ Manipulace se světelným spektrem: Pacienti jsou izolováni od přirozeného denního světla. Okna byla nahrazena neprůhlednými panely, aby se zamezilo stimulaci serotoninových drah slunečním zářením. Místo toho používáme agresivní umělé světlo s vysokým podílem modré složky a to zejména v noci, což stimuluje produkci kortizolu.
◾ Chromatická deprivace: Interiéry byly vymalovány v odstínu „vizuální vakuum“ (specifická směs šedé a hnědé), která nevyvolává žádnou emocionální odezvu. Odstranění barev vede k rychlému otupení dopaminergní odpovědi na vizuální podněty.
◾ Prostorová dezorientace: Chodby jsou projektovány bez vizuálních záchytných bodů, což v mozku vyvolává permanentní mírnou úzkost a udržuje kortizol na hladině potřebné pro potlačení radosti z prostoru.

Průběžný závěr:
Výzkum potvrzuje, že i to nejodolnější štěstí lze pro blaho všech příliš spokojených spoluobčanů správným nastavením stresových parametrů léčit.

A k dnešnímu 1. dubnu Vám přejeme, aby vaše hladina kortizolu zůstala minimálně tak vysoko, že i tento text rozpoznáte jako nesmysl a vtip, kterým ve skutečnosti je – hezkého Apríla! 🙃

Právě u nás v brněnské kanceláři probíhá nabušený Kurz IFC: Od teorie k praxi pod vedením Martina Rosy, který bedlivě sledují online i kolegové z Prahy. V kurzu Martin představuje principy fungování IFC, včetně rozdílu mezi IFC coby schématem a (nesprávně chápaným) formátem, mezi atributy, vlastnostmi a veličinami, nebo mezi typy a instancemi a vysvětluje, jak fungují vztahy coby entity a jakou širokou škálu informací můžeme s jejich pomocí do IFC zapisovat. Součástí kurzu je i ukázka praktického využití dalších souvisejících standardů IDS a BCF či provázání s datovými slovníky z bSDD.

Tak pokud by si někdo, stejně jako my, chtěl rozšířit obzory, tak Martin je ta správná volba 👌!

https://www.martinrosa.cz/

„Současné zdravotnictví se bohužel musí vyrovnávat s tou skutečností, že počet případů nádorových onemocnění v naší populaci neustále stoupá. Naštěstí řadu onkologických diagnóz dnes už umíme s úspěchem léčit a vrátit pacienty do plnohodnotného života, případně jim jej významně prodloužit. K tomu ale vedle moderních technologií a léčiv potřebujeme i odpovídající zázemí, protože právě prostředí, kde léčba probíhá, má na její úspěch nesporný vliv. Jsem rád především za naše pacienty a personál, že nový onkologický pavilon takové nároky beze zbytku splňuje,“ říká ředitel Fakultní nemocnice Olomouc prof. MUDr. Roman Havlík, Ph.D.