Unipi

💾 Why a consumer-grade microSD card has no place in an industrial PLC

Our customer-support team keeps running into the same scenario: a few months into operation, a customer’s microSD card “dies.” So what really happened? It got written to death.

Flash memory wears out with every write. A device that logs continuously can chew through an ordinary card in as little as six months. Want it to last?

What matters is the memory type:

💾 TLC (not suitable): 1,000 to 3,000 P/E cycles
💾 pSLC/SLC (suitable): 20,000 to 100,000+ P/E cycles

🔬 So why SLC in particular?
Each memory cell stores data as an electrical charge. The more bits you pack into a cell, the more voltage levels have to fit into the same range — and the smaller the gap between them. TLC has eight voltage levels: it takes only a little wear for adjacent levels to blur together and cause a read error. SLC uses just two, so it has an enormous margin and lasts orders of magnitude longer.

🏭 Three pSLC cards, with the hard numbers straight from their datasheets:
Swissbit S-56u — up to 20,000 P/E cycles
ATP S750Pi — up to 100,000 P/E cycles
Innodisk iSLC — up to 100,000 P/E cycles

🛡️ Bad software will kill even the best card

The three things that cut writes the most (Linux/Raspberry Pi):
1️⃣ Move logs to RAM (log2ram)
2️⃣ noatime and commit=900 in fstab
3️⃣ Write logs to the journal instead of to a file

❓ What’s the fastest you’ve ever burned through a card — and what are you running on now?



------------------------

💾 Proč do průmyslového PLC nepatří microSD karta z elektra

Naši odborníci zákaznické podpory se opakovaně setkávají s jedním scénářem: zákazníkovi po pár měsících provozu „umře" microSD karta. Co se ale stalo? Upsal ji.

Paměti se opotřebovávají po zápisech. Zařízení, které pořád loguje, sjede běžnou kartu klidně už za 6 měsíců. Chcete dlouhou životnost?

Na typu paměti záleží:
💾 TLC (nevhodná): 1 000 až 3 000 P/E cyklů
💾 pSLC/SLC (vhodná): 20 000 až 100 000+ P/E cyklů

🔬 A proč zrovna SLC?
Každá buňka paměti drží data jako elektrický náboj. Čím víc bitů do buňky uložíme, tím víc napěťových úrovní se musí vejít do stejného rozsahu a tím menší je odstup mezi nimi. TLC jich má osm: stačí malé opotřebení a sousední úrovně se slijí v chybu. SLC pracuje jen se dvěma, takže má obrovskou rezervu a vydrží řádově déle.

🏭 Tři pSLC karty s konkrétními čísly z datasheetů:
Swissbit S-56u — až 20 000 P/E cyklů
ATP S750Pi — až 100 000 P/E cyklů
Innodisk iSLC — až 100 000 P/E cyklů

🛡️ Špatný program zničí i nejlepší kartu

Tři věci, které zápisy nejvíc zkrotí (Linux / Raspberry Pi):
1️⃣ Logy do RAM (log2ram)
2️⃣ noatime a commit=900 ve fstabu
3️⃣ Ukládat log do journal místo do souboru

❓ Jaká byla vaše nejrychleji upsaná karta a na čem fungujete teď?

When a cow controls the PLC 🐮

Automation doesn't have to be limited to industry and energy. It can work hand in hand with animals too — and in the very best sense of the word.

A traditional production line is built around one basic principle: timing. In modern automatic milking parlours, it's the cow. 🐄

Each cow wears an RFID identifier and decides by herself when to enter the milking box. The incentive is the feed waiting for her there. When she arrives, the system identifies her and checks whether enough time has passed since her last milking. If not, the gate turns her away. 🚫

If so, a robotic arm locates the teats using a combination of laser and camera (3D udder mapping), pre-cleans them, attaches the cups one by one, and starts milking. ✅

Throughout the process, a sensor network keeps watch on flow rate, temperature, colour, and the milk's electrical conductivity. If conductivity spikes outside the normal range (a sign of mastitis), the control system automatically diverts the milk from that cow into the waste tank. No human input. No delay. 💡

Industry figures suggest that robotic systems now make up around 30% of all new milking installations sold in the UK.

The logic isn't governed by a steady takt time, or even directly by the sensors. Push it far enough and the PLC takes its instructions from the cow. The inputs are unpredictable, the outputs have to be precise, and the whole thing has to run 24/7 with no operator.

What's the most unusual or unexpected place you've seen automation at work? Drop yours in the comments.



-----------

Když PLC ovládá kráva 🐮

Automatizace se nemusí týkat jen průmyslu a energetiky. Může jít ruku v ruce i se zvířaty.

Klasická průmyslová linka má jeden základní vzorec: takt. V moderních automatických dojírnách určuje takt dobytek. 🐄

Kráva nosí RFID identifikátor a rozhoduje sama, kdy půjde do dojicího boxu. Motivací je krmivo, které tam dostane. Když přijde, systém ji identifikuje a zkontroluje, jestli od posledního dojení uplynul dost dlouhý interval. Pokud ne, brána ji pošle pryč. 🚫

Pokud ano, robotické rameno najde struky pomocí kombinace laseru a kamery (3D mapování vemene), předmyje je, aplikuje pohárky jeden po druhém a začne dojit. ✅

A během dojení běží senzorová síť: průtok, teplota, barva, elektrická vodivost mléka. Když vodivost vyskočí mimo rozsah (signál mastitidy), řídicí systém automaticky přesměruje mléko z dané dojnice do odpadního tanku. Bez člověka. Bez prodlevy. 💡

Podle dostupných informací dnes například v UK tvoří robotické systémy zhruba 30 % všech nově prodávaných dojicích zařízení.

Logiku neurčuje pravidelný takt, ani přímo samotné senzory. Když půjdeme do důsledku, PLC v tomto případě dostává instrukce od krávy. Vstupy jsou nepředvídatelné, výstupy musí být přesné, a celé to musí jet 24/7 bez obsluhy.

S jakou nejneobvyklejší automatizací jste se v praxi setkali? Napište do komentářů.

Linux kernel, device tree, U-Boot, ARM64, C. Pokud ti při čtení této věty zasvítily oči, čti dál. 🐧

Hledáme Embedded Linux Developera, který s námi v Brně bude stavět vlastní IIoT zařízení – od bootloaderu výš. Reálná práce u hardwaru.

💰 80 000 – 100 000 Kč hrubého
🏖️ 5 týdnů dovolené
🏠 flexi doba + částečný home office
👥 malý tým, žádná byrokracie
📩 [email protected]

👉 https://shorturl.at/hDzhO

🚀 PLC on the Artemis 2 mission? Yes, sort of.

Artemis 2 successfully launched on April 1, 2026. Let’s recap the role of industrial PLCs in preparing such a mission.

In the Environmental Control Subsystem (ECS) of the SLS rocket, NASA uses industrial PLCs. On the Orion spacecraft itself, specially developed flight computers handle guidance, navigation and control (GNC).

In the SLS ECS, the Kennedy Ground Control System (KGCS – which itself is built on PLCs) has a very specific role:

👉 It monitors and controls ground support equipment (valves, sensors, heaters, motors).
👉 It processes the control logic for airflow and GN₂ plumbing.
👉 It collects distributed feedback and sends it to the operators.
👉 The system is designed with full redundancy to eliminate any single point of failure.

In other words – the same systems that run factories also keep the launchpad running.

💡 Fun fact: Check out the IOP/SS system shown in the photo below. It floods the pad with about 1,700,000 liters of water to damp acoustic and pressure waves during launch (protecting the platform).

For us (a Czech PLC manufacturer), Artemis 2 isn’t just proof of humanity’s capabilities – it’s proof of how far industrial PLCs can go. 🙂

➡️ Where have you seen the most interesting PLC applications?


Sources and photos: NASA - National Aeronautics and Space Administration

----------------

🚀 PLC na misi Artemis 2? Ano, tak trochu.

Artemis 2 úspěšně odstartovala 1. dubna 2026. Pojďme si připomenout, jakou roli hrají průmyslová PLC v celém procesu přípravy takové mise.

V systému Environmental Control Subsystem (ECS) pro raketu SLS používá NASA průmyslová PLC. Na palubě samotného Orionu se pak o řízení starají speciálně vyvíjené letové počítače pro GNC.

V systému ECS pro raketu SLS má KGCS (Kennedy Ground Control System) – který je sám postaven na průmyslových PLC – velmi konkrétní roli:

👉 monitoruje a řídí GSE (ventily, senzory, ohřívače, motory)
👉 zpracovává logiku řízení proudění vzduchu a GN₂
👉 distribuovaně sbírá zpětnou vazbu a posílá ji operátorovi
👉 systém je navržen s redundancí pro eliminaci možnosti úplného výpadku

Jinými slovy – to, co běžně běží ve výrobních halách, funguje i na launchpadu.

🌊 Konkrétní příklad využití PLC vidíte na jedné z fotek níže. Systém IOP/SS – zaplavení rampy přibližně 1 700 000 litry vody pro potlačení akustických a tlakových rázů při startu – je nezbytnou součástí, která chrání plošinu při startu SLS.

💡 Hezká připomínka, že robustní průmyslová automatizace má místo i v kosmickém průmyslu. Pro nás jako českého výrobce PLC je mise Artemis 2 nejen ukázkou toho, čeho může lidstvo dosáhnout, ale také toho, kam až se mohou průmyslová PLC dostat.

➡️ Kde jste viděli nejzajímavější použití PLC vy?

💻 Types of PLC — do you know the difference?

1. Compact PLC
A standalone device built to perform a specific function.
✅ Deterministic real-time control
✅ Simple, reliable, cost-effective
❌ Limited expandability

2. Modular PLC
A more complex device whose capabilities are defined by individual modules.
✅ Deterministic real-time control
✅ Flexible and scalable
❌ Higher upfront costs

3. Rack-mounted PLC
A complex device whose components are interconnected via a backplane.
✅ Deterministic real-time control
✅ High performance, suitable for complex systems
❌ Expensive and space-demanding

Every type has its place. The right choice depends on project size, budget, and reliability requirements. Which type do you use most often in your projects? 👇



-----------------------------------

💻 Typy PLC — víte, jaký je mezi nimi rozdíl?

1. Kompaktní PLC
Samostatné zařízení, které plní funkci, na kterou bylo konstruováno.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Jednoduché, spolehlivé, levné
❌ Omezená rozšiřitelnost

2. Modulární PLC
Komplexnější zařízení, jehož schopnosti jsou definovány jednotlivými moduly.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Flexibilní, škálovatelné
❌ Vyšší počáteční náklady

3. Rackové PLC
Komplexní zařízení, jehož součástí jsou propojené přes backplane.
✅ Deterministické řízení v reálném čase
✅ Vysoký výkon, vhodné pro komplexní systémy
❌ Drahé, prostorově náročné

Každý typ má své místo. Výběr závisí na velikosti projektu, rozpočtu a nárocích na spolehlivost. Který typ ve svých projektech používáte nejčastěji? 👇

Unipi developers at embedded world 2026 (Nürnberg) 🚀

Our developers recently attended embedded world 2026, one of the leading international events dedicated to embedded systems and industrial technologies. 🏭

The event provided a valuable opportunity to closely follow current technological trends, engage in discussions with industry experts, and exchange insights across the broader industrial ecosystem. 🔋 It also enabled us to establish new professional connections and gain broader context for the continued development of our solutions.

The knowledge and perspectives gained will be directly reflected in our ongoing product development, with a continued focus on enhancing quality, reliability, and technological excellence. 📈

We would like to thank all partners and experts for the insightful discussions and look forward to future collaboration. 🤝



-----------

Unipi technology na embedded world 2026 (Nürnberg) 🚀

Naši vývojáři se zúčastnili veletrhu embedded world 2026, jedné z klíčových mezinárodních událostí zaměřených na embedded systémy a průmyslové technologie. 🏭

Účast na této a podobných akcích našim vývojářům umožňuje sledovat aktuální technologické trendy, diskutovat s dalšími odborníky a sdílet zkušenosti napříč průmyslovým ekosystémem. 🔋 Důležitým přínosem byla také možnost navázání nových profesních kontaktů a získání širšího kontextu pro další rozvoj našich řešení.

Získané poznatky využijeme při dalším vývoji našich produktů s cílem nadále zvyšovat kvalitu, spolehlivost a technologickou úroveň. 📈

Děkujeme všem partnerům a odborníkům za podnětné diskuze a těšíme se na další spolupráci. 🤝



Copyright: NürnbergMesse / Thomas Geiger

Tým Unipi vás srdečně zve na nadcházející termín úvodního školení Mervis a Mervis SCADA🎓 - oficiální podporovaná platforma pro programování jednotek Unipi. Kurz se bude konat 21.-22. dubna 2026 v Brně. Kapacita je omezená, proto neváhejte s registrací: https://shorturl.at/m8dCt

Petr Pesek grew up in a technical household in a home powered by its own hydroelectric plant. In 2021, he and a friend founded PESEK & MUDRA Solar Systems, a company that installs photovoltaics throughout the Czech Republic. ☀️ Find out more about their approach to residential energy and the use of Unipi Neuron S103 for smart energy management in the interview with founder Petr Pesek. https://shorturl.at/u3owt

--------------------------------------------------------------

Petr Pešek vyrůstal v technické rodině v domě s vodní elektrárnou. V roce 2021 založil s kamarádem firmu PEŠEK & MUDRA solární systémy, která instaluje fotovoltaiku po celé ČR. ☀️ Jak přistupují k energetice rodinných domů a proč používají k chytrému řízení výroby a spotřeby energie PLC Unipi Neuron S103, si přečtěte v rozhovoru s jednatelem Petrem Peškem. https://shorturl.at/ceBrx