Medical Tribune CZ

Fórum: Co přinese uvolnění preskripce u praktiků?

Od 1. července se možnosti praktických lékařů při předepisování léků výrazně rozšíří. Uvolnění preskripce se má týkat přibližně 1 200 léčivých přípravků, mimo jiné v oblasti diabetu, srdečního selhání nebo chronického onemocnění ledvin.

Pro praktiky je to dlouho očekávané rozšíření kompetencí, pro specialisty šance uvolnit část kapacit a pro pacienty možnost dostat se u stabilizovaných chronických onemocnění k léčbě blíž domovu. Zároveň ale odborníci upozorňují, že změna se nepropíše do praxe sama. Rozhodující bude jasné vymezení kompetencí, spolupráce se specialisty, srozumitelné podmínky preskripce, sdílení zpráv i nastavení úhrad tak, aby specialisté mohli převzít složitější pacienty a praktici nebyli jen administrativně zatíženi novými náklady.

❓ U kterých pacientů může uvolnění preskripce skutečně zkrátit cestu k moderní léčbě?

❓ Co musí fungovat mezi praktiky a specialisty, aby se změna neproměnila jen v přesun odpovědnosti?

❓ Jak poznáme, zda širší preskripce přinesla lepší dostupnost péče, méně zbytečných návštěv a lepší výsledky pacientů?

📍 Celé fórum čtěte na Medical Tribune CZ: https://1url.cz/oeT2d

Dříve vyslovené přání v praxi: kdy je pro lékaře závazné a kdy ne

Dříve vyslovené přání a revers se v praxi někdy zaměňují, právně ale nejde o totéž. Zatímco revers podepisuje pacient, který je při vědomí a aktuálně odmítá péči, dříve vyslovené přání se uplatní až ve chvíli, kdy pacient už není schopen svou vůli projevit.

V právní poradně pro Medical Tribune JUDr. René Šifta vysvětluje, kdy má lékař povinnost dříve vyslovené přání respektovat, jaké formální náležitosti musí listina splňovat a proč v akutní situaci mimo zdravotnické zařízení lékař po takovém dokumentu aktivně nepátrá. Text zároveň připomíná i hranice tohoto institutu, například u nezletilých pacientů, osob s omezenou svéprávností nebo v situacích, kdy by přání směřovalo k aktivnímu způsobení smrti.

❓ Jaký je rozdíl mezi dříve vysloveným přáním a reversem?

❓ Kdy lékař poskytuje neodkladnou péči, aniž by musel po přání pacienta pátrat?

❓ Jaké podmínky musí být splněny, aby bylo dříve vyslovené přání právně použitelné?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ: https://1url.cz/xeTzK

Daraxonrasib podle dat z ASCO 2026 otevírá novou kapitolu v léčbě karcinomu pankreatu

Karcinom pankreatu zůstává jedním z nádorů s nejhorší prognózou a druhá linie léčby metastatického onemocnění dosud přinášela jen omezený benefit. Výsledky studie fáze III RASolute 302 prezentované na ASCO 2026 proto vzbudily značnou pozornost.

Multiselektivní inhibitor RAS(ON) daraxonrasib u pacientů s metastatickým duktálním adenokarcinomem pankreatu po selhání první linie téměř zdvojnásobil celkové přežití i přežití bez progrese ve srovnání se standardní chemoterapií. Zároveň byl spojen s nižším výskytem závažných nežádoucích účinků. Pokud se jeho přínos potvrdí i v dalších studiích, může jít o zásadní posun nejen v léčbě karcinomu pankreatu, ale i širší skupiny nádorů závislých na signalizaci RAS.

❓ Proč bylo cílení na RAS u karcinomu pankreatu po desetiletí tak obtížné?

❓ Co mohou výsledky studie RASolute 302 změnit ve druhé linii léčby metastatického onemocnění?

❓ Proč mohou být tato data důležitá i pro vývoj léčby dalších solidních nádorů?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ https://1url.cz/KesVT

Šenolt: Je spousta důvodů, proč mít rád revmatologii

Revmatologie se za posledních 25 let výrazně proměnila. Nástup biologické a cílené léčby zásadně změnil prognózu pacientů s řadou zánětlivých revmatických onemocnění a z oboru, který byl dlouho spojován hlavně s bolestí, deformitami a invalidizací, se stal jeden z nejdynamičtějších klinických oborů.

Prof. MUDr. Ladislav Šenolt, Ph.D., předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP, v rozhovoru mluví o úspěchu biologické léčby, limitech u systémových autoimunitních onemocnění i o tom, proč česká revmatologie potřebuje řešit síť center, regionální dostupnost, generační obměnu a odpovídající ohodnocení komplexní péče.

❓ Kde biologická léčba změnila prognózu pacientů nejvýrazněji a kde revmatologie stále naráží na limity?

❓ Jak optimalizovat síť revmatologických center, aby rozhodovala kvalita péče i dostupnost pro pacienty?

❓ Co může přivést mladé lékaře k oboru, který propojuje internu, imunologii, diagnostiku i moderní cílenou léčbu?

👉 Celý rozhovor čtěte na Medical Tribune CZ: https://1url.cz/eesGz

1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy

Druhý názor – Robert Lischke: Je pro mě radost sledovat, jak vše běží, a nemuset do toho zasahovat

Hostem podcastu Druhý názor byl tentokrát prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta III. chirurgické kliniky 1. LF UK a FN Motol. Mluvil o transplantacích plic, centralizaci onkochirurgické péče i o tom, proč je pro něj důležité nevázat fungování pracoviště pouze na sebe, ale dávat prostor kolegům a sehranému týmu.

Jeho pracoviště je v Česku jediným centrem, kde se transplantace plic provádějí, a dnes jich zvládá více než 70 ročně. Tříměsíční přežívání se podle prof. Lischkeho pohybuje mezi 96 a 98 procenty a pětileté kolem 80 procent, tedy na úrovni nejlepších světových center. V rozhovoru ale otevřeně mluví i o chirurgii karcinomu plic, kde podle něj centralizace sice začala, ale zůstala nedokončená. O zhruba tisíc operací ročně se stále dělí příliš mnoho pracovišť, přestože vysokoobjemová centra mají podle něj jednoznačně lepší výsledky.

❓ Co rozhoduje o tom, že se z mimořádně náročného výkonu stane dobře zvládnutá rutina?

❓ Proč podle prof. Lischkeho zůstává centralizace chirurgie karcinomu plic nedokončená?

❓ Má pacient za zásadní operací cestovat dál, pokud se tím dostane do zkušenějšího centra?

🎧 Poslechněte si celý rozhovor:

👉 Spotify: https://1url.cz/@2.nazor.spotify.lischke
👉 Forendors: https://1url.cz/@2.nazor.forendors.lischke

📌 Nové díly podcastu každý týden.

ℹ️ Plné verze rozhovorů jsou exkluzivně v nabídce pro předplatitele. Úvodní část zůstává zdarma pro všechny.

FNMH Motol

Podpora pacientských organizací od zdravotních pojišťoven začne ještě letos

Pacientským organizacím se má otevřít nový zdroj financování. Novela zákona umožnila zdravotním pojišťovnám podporovat jejich činnost z fondu obecně prospěšných činností a první pojišťovny s tímto krokem počítají už letos.

Na jednání zdravotního výboru zaznělo, že pacientské organizace se v Česku stále více zapojují do odborných a rozhodovacích procesů, například při hodnocení léčiv nebo v poradních orgánech. S tím roste i tlak na jejich profesionalizaci a stabilnější provozní zázemí. VZP nyní připravuje parametry podpory, ČPZP avizuje společný postup a zároveň navrhuje vznik fondu při Kanceláři zdravotního pojištění, do kterého by se zapojily všechny zdravotní pojišťovny.

❓ Jaké aktivity pacientských organizací by měly zdravotní pojišťovny podporovat?

❓ Jak nastavit pravidla tak, aby byla podpora transparentní a kontrolovatelná?

❓ Co bude znamenat profesionalizace pacientských organizací v praxi?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ https://1url.cz/Yek6R

EASL Congress 2026 ukázal, proč jaterní onemocnění zůstávají velkou výzvou veřejného zdraví

Jaterní onemocnění postihují celosvětově více než 1,5 miliardy lidí a každoročně se podílejí na více než dvou milionech úmrtí. Letošní kongres EASL v Barceloně proto nebyl jen přehlídkou novinek v hepatologii, ale také připomínkou, že rostoucí zátěž jaterních chorob nelze řešit pouze v ordinacích specialistů.

Diskuse se zaměřily na metabolicky asociované steatotické onemocnění jater, alkoholové poškození, virové hepatitidy, hepatocelulární karcinom i cirhózu. Silně ale zaznívala také témata prevence, časné diagnostiky, zdravotní politiky a edukace veřejnosti. EASL upozorňuje, že značné části dopadů jaterních onemocnění lze předcházet, pokud se podaří propojit klinickou medicínu, výzkum, veřejné zdraví a politická rozhodnutí.

❓ Jak zachytit jaterní onemocnění dříve, než se projeví pokročilým poškozením jater?

❓ Proč musí být alkohol, obezita a virové hepatitidy tématem veřejného zdraví, nejen hepatologie?

❓ Jak dostat prevenci jaterních onemocnění z odborných konferencí do škol, komunit a běžné praxe?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ https://1url.cz/nekZi

Káva ovlivňuje nejen bdělost, ale i mikrobiom a psychiku

Káva se běžně spojuje hlavně s bdělostí, soustředěním a ranním startem dne. Nová studie výzkumníků z APC Microbiome Ireland publikovaná v Nature Communications ale naznačuje, že její účinky mohou být širší a nemusí stát jen na kofeinu.

Pravidelná konzumace kofeinové i bezkofeinové kávy byla ve studii spojena se změnami ve složení střevní mikrobioty i s rozdíly v náladě, stresu, úzkosti, spánku či kognitivních funkcích. Autoři upozorňují, že káva je komplexní nutriční faktor obsahující polyfenoly a další bioaktivní látky, které mohou ovlivňovat osu střevo–mozek. Zároveň ale připomínají limity studie, zejména malý počet účastníků a použití instantní kávy.

❓ Co ukazuje rozdíl mezi účinky kofeinové a bezkofeinové kávy?

❓ Jak může osa střevo–mozek změnit pohled na běžné dietní návyky?

❓ Proč jsou výsledky zajímavé, ale zatím nestačí ke změně klinických doporučení?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ https://1url.cz/eek1l

Světový kongres EAPC v Praze potvrdil rostoucí význam paliativy v moderní medicíně

Do Prahy se na 20. světový kongres Evropské asociace paliativní péče sjelo více než 2 000 odborníků ze 79 zemí. Akce ukázala, jak výrazně se paliativní péče za poslední roky posunula – od hospicového rámce k plnohodnotné součásti moderní medicíny, která má být dostupná v nemocnicích, ambulancích, domácím prostředí i sociálních službách.

V českém kontextu kongres připomněl i důležitou systémovou výzvu. V nemocnicích stále umírá více než 70 procent pacientů, a proto je zásadní, aby paliativní přístup nebyl výjimkou, ale přirozenou součástí péče. Diskuse se věnovaly také podpoře pozůstalých, rehabilitaci v paliativní péči a rostoucí potřebě služeb v době stárnutí populace, multimorbidity a narůstající disability.

❓ Jak dostat paliativní péči k pacientům dříve než v posledních dnech života?

❓ Jak kvalita péče před úmrtím ovlivňuje pacienta, rodinu i následné truchlení pozůstalých?

❓ Jak připravit systém na dobu, kdy bude přibývat lidí s pokročilým onemocněním, disabilitou a potřebou dlouhodobé podpory?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ: https://1url.cz/6eVS1

Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče

RNA terapie u srdečního selhání: první studie přinesla střízlivý, ale důležitý výsledek

Srdeční selhání zůstává navzdory pokroku v léčbě diagnózou s vysokou zátěží pro pacienty i zdravotní systém. Výzkum proto hledá nové cesty, jak zasáhnout samotné mechanismy poškození a přestavby srdečního svalu.

První randomizovaná studie s experimentální RNA terapií CDR132L u pacientů po infarktu myokardu nepřinesla jednoznačné zlepšení remodelace levé komory oproti placebu. Zároveň ale neukázala bezpečnostní problém a potvrdila, že léčba dokáže zasáhnout zamýšlený biologický cíl. To je důležitý krok pro další výzkum, který se nyní přesouvá k pacientům s chronickým srdečním selháním.

❓ Co může RNA terapie nabídnout v léčbě srdečního selhání?

❓ Proč je i negativní primární výsledek důležitý pro další vývoj léčby?

❓ U kterých pacientů může mít tento přístup v budoucnu větší šanci na úspěch?

👉 Celý článek čtěte na Medical Tribune CZ: https://1url.cz/6eVkW